Bradáčová: Řešit finanční zločiny je složité. Platí to i pro Čapí hnízdo, nejde o to, že je Babiš politik

12. prosinec 2023

Podvody na internetových bazarech, nabídky falešných bankéřů na různých internetových platformách a krádeže dat z internetového bankovnictví. Finanční zločiny v kyberprostoru kvetou. Když se k tomu přidají i kybernetické útoky na infrastrukturu, která způsobuje lidem i firmám značné majetkové škody, nárůst zločinu ve virtuálním světě je enormní.

Jen zmíněné finanční podvody, kdy lidé přijdou o své peníze z bankovních účtů, tvoří podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové už zhruba desetinu trestných činů nahlášených policii. Celkově pak policie řeší v kyberprostoru každoročně o téměř sto procent případů více.

Čtěte také

„Z reálného světa se tak skutečně majetková trestná činnost přenáší do světa internetu,“ uvádí Bradáčová.

Největší škody například podle zkušenosti České spořitelny způsobují lidem falešní bankéři, kteří z klientů lákají peníze na vymyšlené investiční produkty.

„Jen za leden až listopad letošního roku stály klienty falešné investice 119 milionů korun, na druhém místě pak byly takzvané zločiny z lásky, kdy hlavně ženy přišly za stejné období o skoro 40 milionů korun,” uvedl mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

Falešný americký veterán

Typicky jde o falešného amerického vojenského veterána, který prosí českou ženu o příspěvek na operaci a slibuje sňatek. Na třetím místě pak byly letos podvody na internetových bazarech, kde banka registruje škodu klientů za 13 milionů. Počtem případů ale byl tento typ podvodů letos dominantní.

Čtěte také

Zločinci se naučili využívat ke krádežím peněz i umělou inteligenci. A získávají tím před policií další náskok. Podle Bradáčové sice tuzemská justice má programy, aby se s umělou inteligencí naučila pracovat, znala její principy a mohla tak i odhalovat zločiny páchané s její pomocí, sama je ale v jejím využití opatrná.

„Zrovna justice a policie jsou hodnoceny jako jedny z nejrizikovějších veřejných úřadů, kde by se umělá inteligence, pokud by byla využívána v nějakém širším rozsahu, mohla dopouštět zkreslení či pochybení. Pokud by měla nahradit rozhodování těchto institucí, tak v současné době je zapojení umělé inteligence právě do těchto složek hodnoceno jako velmi rizikové,“ zdůrazňuje Bradáčová.

Podvody s dotacemi

Vedle zločinů na internetu v tuzemsku v posledních letech mají stále své významné místo také podvody s dotacemi. Vzhledem k tomu, že vyšetřování krádeží evropských dotací se ale přesunulo pod speciální úřad evropského žalobce, tuzemská policie se soustředí na dotační projekty vázané na český státní rozpočet.

Podle Bradáčové se počet případů množí s tím, jak jsou vypisovány jednotlivé dotační výzvy a kolik peněz se na programy přidělí.

Čtěte také

„Výzva se nejdřív zveřejní, pak přichází přihlašování a policie reaguje až následně, takže ta data je možné analyzovat s určitým odstupem. Pokud se podíváme na statistiku, tak můžeme vysledovat takové tři vrcholy, a to byly roky 2014, 2017 a 2021, kdy bylo pro dotační podvody stíháno nejvíce fyzických i právnických osob. Zločin směřuje své aktivity tam, kde je dostatek finančních prostředků a dotační programy stále ještě probíhají,” uvádí vrchní státní zástupkyně.

Mezi dotační podvody lze zařadit také kauzu expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše známou jako Čapí hnízdo. Ani po osmi letech od zahájení vyšetřování ale neexistuje stále pravomocný verdikt, zda se Andrej Babiš dopustil dotačního podvodu za 50 milionů korun, nebo ne.

Městský soud v Praze ho letos obvinění zprostil, odvolací soud ale verdikt zrušil a vrátil ho nižší instanci k novému rozhodnutí s tím, že kritizoval hodnocení některých klíčových důkazů ve vztahu právě k Babišovi. Podle Bradáčové, jejíž úřad nad kauzou Čapí hnízdo vykonával několikrát tzv. dohled, je dlouhá doba řízení důsledkem složitosti kauzy. Nikoliv toho, že by justice byla pod vlivem faktu, že v ní figuruje politik, uvádí Lenka Bradáčová.

Poslechněte si celé Peníze a vliv Jany Klímové v audiozáznamu.

Spustit audio

Související