Jan Neruda: Povídky malostranské

20. leden 2023

Krátké prózy psal Jan Neruda od poloviny padesátých let 19. století. Často souvisely s jeho novinářskou praxí. Pro jejich motivickou i žánrovou pestrost je nazýval obrázky, studiemi, žerty či drobnými klepy. Dvanáct Povídek malostranských však reprezentuje prestižní žánr umělecké literatury. Povídky malostranské představují důmyslně komponovaný celek.

Svatováclavská mše
Účinkuje: Otakar Brousek
 
Psáno o letošních dušičkách
Účinkuje: Jan Hartl
 
Večerní šplechty
Účinkuje: Miroslav Táborský
 
Pan Ryšánek a pan Schlegl
Účinkuje: Stanislav Zindulka
 
Přivedla žebráka na mizinu, U tří lilií
Účinkuje: Ladislav Mrkvička
 
O měkkém srdci paní Rusky, Hastrman
Účinkuje: Luděk Munzar
 
Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku, Doktor Kazisvět
Účinkuje: Jiří Hromada
 
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno: 2009

Rámují je povídky Týden v tichém domě (vznikl již roku 1867) a Figurky, v níž se hlavní hrdina přestěhuje do jiného malostranského tichého domu. Obě povídky jsou psány jako lineárně řazené pásmo situací a vložených příběhů, vypravěč jakoby skrytou kamerou sleduje celou galerii postav při různých událostech (námluvy, svatba, pohřeb atd.) – zaostřuje na vhodnou chvíli, kdy se jednotlivé postavy setřesou první zdání a v ostrém světě odhalí své slabiny. Pod tichým a líbivým povrchem vypravěč jako bezděčný svědek odkrývá morální i sociální poklesky celého společenství.

Deziluzívnost je klíčovým tématem celého cyklu i hlavním prvkem kompoziční výstavby jednotlivých povídek. Ač se v titulu povídky často objevuje jméno či přezdívka malostranské figurky (Pan Ryšánek a pan Schlegl, O měkkém srdci paní Rusky, Doktor Kazisvět, Hastrman), není jejím prozaickým portrétem, ale v často paradoxních situacích vypravěč odhaluje nelichotivý obraz mikrosvěta, jehož je součástí. Příčiny konfliktu jsou převážně komunikační – zlom přináší nedorozumění, pomluvy a fámy.

V povídce Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku vůně dýmky zapříčiní přezdívku „uzený krupař“ – novému krámku se všichni vyhýbají a obchodník končí svůj život sebevraždou. V kuriózně nazvané povídce Přivedla žebráka na mizinu se příčinou sociálního vyloučení žebráka Vojtíška stala fáma o jeho bohatství – prověřit si její pravdivost nikoho nenapadne a Vojtíšek umírá hlady a vyčerpáním.

Kontrast mezi zdáním a krutou realitou umocňuje stylizace vypravěče jako důvěrného znalce prostředí a svědka událostí, jež klidně a nevzrušivě vypráví.

V povídce U tří lilií se vypravěč ve snové atmosféře bouřlivé noci setkává s dívkou, jejíž oslňující krása pohasne pod zprávou, že ani zpráva o smrti vlastní matky jí nezkazí taneční zábavu. Autobiografické rysy nese postava Jana Hovory ve Večerních šplechtech, nicméně i tato iluze je rozbita milostným příběhem s tragickým vyústěním. Ani povídka Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno není vzpomínkou na dětství, ale satirou národní mentality.

Neruda výrazovou úsporností, obměnami vypravěčských poloh a soustředěním na detail s existenciální hloubkou nabízí deziluzivní pohled na lidský charakter v mikrosvětě jedné čtvrti rozvíjejícího se velkoměsta. Povídky malostranské se zařadily k nejlepším dílům evropského realismu.

Jan Neruda: Povídky malostranské

Spustit audio