Ztracený svět extremofilů
V amerických Velkých jezerech (Great Lakes) se nachází ztracený svět, který bychom čekali spíše v oceánech.
V roce 2001 vědci s pomocí sonaru hledali v jezerech lodní vraky. Zjistili, že pouhých 20 metrů pod hladinou se na některých místech nacházejí prohlubně, ve kterých má voda zcela jiné složení, než ve zbytku jezera. Především je chudá na kyslík a bohatá na síru. Je také daleko kyselejší, obsahuje více chloridů a naopak méně organického uhlíku. Prohlubně vznikly v místech, kde voda rozpustila pravěké sedimenty, a uvolnila tak materiál starý až 400 milionů let. Biologii těchto prazvláštních míst nyní studují odborníci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA).
V prohlubních našli společenství extremofilů - tedy mikroorganismů, které si libují v extrémních podmínkách. Jedny z nich představují sinice, které vytvářejí purpurově zbarvené povlaky a v procesu fotosyntézy namísto kyslíku využívají síru. Ke svému překvapení vědci zjistili, že jsou příbuzné sinicím, které v Antarktidě obývají moře ukryté pod několikametrovou vrstvou ledu. Některé jezerní sinice se také podobají sinicím žijícím v blízkosti hlubokomořských hydrotermálních komínů, které chrlí oblaka sulfidů. Jakým způsobem tyto sinice osídlily prohlubně v jezerech, antarktická moře a hloubky oceánů, podle článku na stránkách New Scientist zatím není jasné.