Záznam z vysílání RFE - 1951 a 70. léta, "Radioobrana" - 1952, tisková konference s agentem Pavlem Minaříkem - 1976
V květnu roku 1951 začíná v češtině vysílat stanice Radio Svobodná Evropa. Takzvaná železná opona mezi východní a západní Evropou rozhlasové vlny nezastaví.
Koncem ledna roku 1952 uložil sekretariát ÚV KSČ Ministerstvu národní bezpečnosti vytvořit „obranná opatření proti nepřátelskému vysílání“. Této činnosti se začalo říkat „radioobrana“. Základem systému byl vysílač, který do éteru vysílal nepříjemný zvuk přehlušující vybrané rozhlasové vysílání.
Do provozu bylo uvedeno prvních devět rušicích středisek zaměřených především na program stanic Radia Svobodná Evropa, Hlasu Ameriky a BBC. Na středních vlnách byly rozhlasové stanice rušeny postupně až 40 vysílači. Takzvaná radioobrana přišla Československý stát hodně draho – technicky a energeticky to bylo totéž jako kdyby vysílalo 40 rozhlasových stanic. Tento systém zaměstnával téměř 600 lidí.
I když rušení postihlo až 50% programu, měly stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky v Československu stále velkou poslechovost. Bylo tedy rozhodnuto doplnit radioobranu i jinak. Ale o tom veřejnost dlouho nevěděla.
Až 29. ledna 1976 byla v Praze uspořádána mimořádná tisková konference. Na té byl novinářům představen kapitán Pavel Minařík, který sedm let působil jako agent Státní bezpečnosti přímo v redakci Svobodné Evropy. I tuto událost zaznamenaly rozhlasové mikrofony. Tiskovou konferenci tehdy uváděl předseda Československého svazu novinářů Zdeněk Hoření.
