Žárový hrob nejstarších zemědělců v Protivíně, digitalizovaný klínopis a královna Chentkaus III.

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, proč se mexické námořnictvo zabývá likvidací hnědých řas na dosah od tamních pláží, objasníme příčiny úmrtí vorvaňovce, kterého vyplavilo moře na břeh ostrova Rhodos ve Středomoří, dozvíte se jak je na tom létající hmyz ve Velké Británii a čím by se podle odborníků dal jeho úbytek zastavit, představíme vám nového dravého dinosaura z argentinské Patagonie a nakonec se stručně zmíníme o archeologických nálezech u Chlumčan na Lounsku, kde se bude stavět dálnice.

Žárový hrob z Protivína

Žárový hrob neolitické kultury s lineární keramikou z Protivína. Odkrývání hrobu|foto:Václav Vondrovský

Jižní Čechy nenabízely prvním pravěkým zemědělcům ani zdaleka tak dobré přírodní podmínky, jako třeba úrodné nížiny Polabí – povídali jsme si o tom před týdnem. Přistěhovalci lidu kultury s lineární keramikou přišli na jih Čech až v druhé vlně. Dlouho se o nich skoro nic nevědělo, postupně se však podařilo archeologům odkrýt přes dvě desítky jihočeských neolitických lokalit. Vypadá to, že zemědělství alespoň v některých částech jihočeského regionu poprvé zapustilo kořeny někdy po roce 5250 př. Kr.

Hrobový celek po přesunu do laboratoře|foto:Václav Vondrovský

Po zemědělcích kultury s lineární keramikou se dochovaly nejen nádoby s povrchem zdobeným rytými čárami, rovnými nebo zatočenými do roztodivných ornamentů. Známe i jejich nástroje, obydlí a pohřebiště. U Protivína na Písecku se dokonce v prosinci 2020 našel hrob, který je unikátní nejen v jihočeském kontextu, ale v Čechách obecně.

Během května a června vám nabízíme rozhovory s odborníky, kteří se účastní velké červnové mezinárodní archeobotanické konference v Českých Budějovicích. Archeobotanika umožňuje vědcům prostřednictvím výzkumu rostlinných makrozbytků, semen, zbytků plodů nebo rostlinných těl, nahlížet do minulosti krajiny, ovlivňování a využívání přírody člověkem, ale také do historie zemědělství.

Rozebírání nálezu v laboratoři|foto:Václav Vondrovský

A právě z časů nejstarších jihočeských zemědělců pochází protivínský hrob. Našlo se u nás podobně starých pohřbů hodně? Čím je ten protivínský výjimečný a jak probíhá jeho výzkum v laboratoři? O tom hovoří Václav Vondrovský z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze a archeobotanička Michaela Ptáková z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Digitalizovaný klínopis a hrob Chentkaus III.

Klínové písmo starověké sumerské nebo asyrské civilizace v Iráku|foto:Shutterstock

Starověcí Sumerové obývali oblast mezi řekami Eufrat a Tigris na jihu dnešního Iráku. Na přelomu 4. a 3. tisíciletí před Kristem vynalezli tzv. klínové písmo. Psalo se jím na hliněné destičky, do kterých se jednotlivé znaky vtlačovaly seříznutým rákosem. Podobných destiček, pokrytých typickými vrypy s trojúhelníkovou klínovitou hlavičkou a jakýmsi „ocáskem“, se dochovaly desetitisíce. Dnes je najdete v archivech, muzeích, veřejných i soukromých sbírkách. Vyznat se v nich není snadné. Povíme si, jak s tím badatelům pomáhají moderní technologie. Na projektu digitalizace textů na hliněných tabulkách pracoval v Berlíně také český asyriolog a historik Luděk Vacín z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Jarní sezóna v Abúsíru|foto:Štěpán Macháček, Český rozhlas

Čeští egyptologové působí v Egyptě už řadu desetiletí. Především na území své koncese v Abúsíru učinili mnoho významných objevů. Velký ohlas měl třeba objev hrobky královny Chentkaus III., významné osobnosti staré egyptské historie, o níž se však až do samotného objevu vůbec nic nevědělo. Čím byl objev této hrobky významný, a co všechno se v ní našlo, pro nás před časem shrnul egyptolog Jaromír Krejčí z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.