Zahrady u Rumburka - Geologická mapa
V malebné přírodě uprostřed šluknovského výběžku pod Vlčí horou nachází se malá osada nesoucí poetický trnkovský název Zahrady. Není zas tak ničím významná, avšak u domku č. 30 narazíme na pozoruhodné pojetí soukromé zahrady.
Kdo by čekal okrasné dřeviny či záhony s květinami, nebo dnes tak moderní japonský styl, byl by na omylu. Na rozloze cca 50 m2 je vytvořena unikátní geologická plastická mapa zdejšího kraje, kterou počátkem 30. let minulého století začal zakládat místní textilní návrhář Rudolf Kögler. Jedná se o věrnou autentickou kopii okolní krajiny ve zmenšeném měřítku 1:760, čili 1 m na mapě odpovídá 760 m v krajině. V reálu zaujímá toto území cca 29 km2. Tato krajina je velice bohatá na geologické jevy. Zvláštností zde je tzv. Lužický kerný přesmyk. Jedná se o geologický zlom, který odděluje žulovou oblast šluknovska od pískovců české křídové pánve. Na mapě tak můžeme pozorovat v žulové oblasti výlevy znělcové a čedičové, a v pískovcové oblasti jurský vápenec a červený pískovec. Ale samozřejmě řadu dalších hornin.
Ale co vůbec vede člověka k tomu, aby místo pěstování květin či záhonů se zeleninou vytvářel takovéhle dílo? Paní Schnittnerová, dcera pana Köglera, která v domku bydlí a zároveň zajišťuje veškerý chod související s údržbou či návštěvami zahrady, nám o tatínkovi prozradila, že to byla především velká láska k horninám. Studoval geologii jako samouk, ale později se ukázalo, že na dost vysoké úrovni. Snažil se přiblížit široké veřejnosti tento nepříliš atraktivní obor a umožnit snazší porozumění geologickým jevům. A tak se zrodila myšlenka vybudovat tuto názornou ukázku.
Zahradu začal budovat v roce 1931. Tomu však předcházelo pár let příprav. Rudolf Kögler chodil po kraji a dělal odkryvy, odebíral vzorky ze znázorňovaných území v různých výškách, hloubkách a plošných rozměrech. Nutno podotknout, že na tu dobu si jeho poměrové propočty zasluhují obdiv. Horniny pak svážel na zahradu žebřiňákem, nebo nosil v brašně na zádech. Nasbírané vzorky poté různě upravoval a postupně začal se skládáním celého reliéfu. Horniny usazoval do betonového základu. V roce 1935 mapu dokončil a během dalších dvou let olemoval obvod mapy názornou ukázkou hornin geologického podloží, které jsou seřazeny dle geologického stáří. A aby zahrada nepůsobila jako "šeď kamení" založil překrásné alpinum. V roce 1937 byla zahrada zpřístupněna veřejnosti. Vznikla tak jedinečná názorná venkovní učebna, která ve střední Evropě nemá obdoby. Tak jako studenti zahradnických škol chodí na výuky do dendrologických zahrad a arboret, studenti geologie a přírodních věd by rozhodně měli navštívit tuto ukázkovou mapu. Roku 1983 byla mapa vyhlášena za technickou památku.
Pan Kögler zemřel roku 1949. Je třeba zdůraznit, že nebýt úsilí paní Schnittnerové, která na sebe záhy převzala veškeré povinnosti spjaté s údržbou (čištění od listí, jehličí, náletových dřevin, mechanické čištění kamenů od mechů a lišejníků, ochrana před mrazem - zatékání vody do spár, před spady), mapa by do dnešních dnů rozhodně nevydržela. Geologickou mapu je možno shlédnout v období od poloviny května do konce září. Na závěr ještě jedna zajímavost. Realizace mapy měla za následek ještě další počin pana Köglera, a to vznik vůbec první naučné stezky v naší republice. Při svých pochůzkách v terénu, kdy sbíral vzorky hornin, prošel mnoho úseků - rastrů. Leckdy se dostal na zajímavá místa nejen z pohledu geologie. Bylo mu líto, že je nelze zaznamenat v zahradě. V 2. pol. 30. let vznikl projekt naučné stezky. Za pomoci odborníků, geologů a přírodovědců se snažil oslovovat úřady, aby tento projekt podpořili. Avšak narážel spíše na odmítavé postoje, a to i přes to, že předložil dokonale zpracované materiály, různé nákresy, informační tabule, apod. Zkrátka bylo to něco zcela nového a ani politická situace nepřála "podivínským" počinům. V poválečných letech pracně prosazovaná stezka zanikla úplně a podařilo se jí znovu obnovit až v letech 2003-2006 za pomoci Klubu českých turistů a samozřejmě rodiny Schnittnerovy.
Naučná stezka je vedena po území chráněných krajinných oblastí Lužické hory, Labské pískovce, přírodní rezervací Vápenka a Národním parkem České Švýcarsko. Obnovená Köglerova naučná stezka nyní tvoří okruh zhruba 23 km, který začíná a končí v Krásné Lípě. V úseku mezi Vápenkou a Vlčí Horou trasa navazuje na stezku někdejší a vede návštěvníka s výjimkou několika drobných odchylek převážně stejnými místy, jako ve čtyřicátých letech. Na trase se nachází 39 informačních tabulí.
Více informací najdete na těchto webových stránkách.