Zahradníkův rok (Karel Čapek)

Ilustrace z knihy Zahradníkův rok

Karel Čapek měl velké pochopení pro různé lidské záliby a koníčky. Psal o nich hojně a sám také mnohé pěstoval. Filatelisty, kaktusáři, sběrateli perských koberců, pejskaři i chovateli koček, amatérskými fotografy a podobnými typy se to v jeho povídkách a fejetonech jen hemží.

Většinou jsou to lidé vášnivě oddaní své zálibě, pro kterou se občas neváhají dopustit ani zločinů: nikoliv krvavých, jen takových malých sběratelských přešlapů. V povídce „Čintamani a ptáci“ spořádaný pan doktor málem ukradne unikátní orientální koberec, nenápadný a tichý hrdina příběhu „Ukradený kaktus“ odnáší ze skleníku vzácné druhy kaktusů v ženském převleku. (Pro pořádek: oba příklady jsou z Čapkových „Povídek z druhé kapsy“, které stejně jako „Povídky z jedné kapsy“, určitě stojí za přečtení.)

Mírumilovné vášni zahrádkářské věnoval Čapek, sám velký zahradník, desítky stránek. Je z nich přímo cítit, jak zahradničení miloval a jak mu rozuměl. Od listopadu roku 1927 se mohli čtenáři Lidových novin po celý rok každý měsíc pobavit úvahou o tom, co v tomto čase zahradníci právě dělají. Celoroční úrodu fejetonů Čapek posléze doplnil několika dalšími sloupky na zahradnické téma a tak vznikla knížka , dodnes nesmírně populární: „Zahradníkův rok“ s vtipnými ilustracemi autorova bratra Josefa.

Impulsem byla Čapkovi jistě jeho vlastní zahrádka u dvojdomku, který si v roce 1924 postavili společně s Josefem na pražských Vinohradech. Chytré a zábavné čtení! Čtenářský deník nabízí malou ukázku: fejeton „Pupence“. Podaří se někdy někomu na vlastní oči vidět, jak se rozevírá kvítek, nebo jak z pupence s prasknutím vykoukne první zelený list? Ani Karlu Čapkovi se to nepovedlo!

Karel Čapek: Zahradníkův rok - Pupence
V režii Markéty Jahodové čte Otakar Brousek. Natočeno v roce 2015.