Z historie splachování

9. leden 2021

Před 160 lety, v lednu 1861, získal Angličan Thomas Crapper, majitel slévárny Marlborough Cottages v Chelsea první licenci na výrobu splachovacích toalet s moderním sifonovým systémem, který nahradil dřívější ventilový.

Tento systém používáme dodnes, jiná je toliko mísa. Pan Crapper, jak jste slyšeli, vyráběl svá zařízení ve slévárně. Mísy byly totiž z litiny. Na porcelán došlo až o deset let později. Thomas Crapper ovšem sifonový systém nevymyslel. Byl ale šikovným inženýrem a schopným obchodníkem, který dovedl tyto užitečné výrobky dostat na trh. Vždyť už v roce 1861 získal od prince Edwarda, pozdějšího krále Edwarda VII. zakázku na vybudování toalet v několika královských palácích. Mimochodem – Crapperova firma existuje dodnes.

Špínu odplaví voda

Logo

Toaletu, ve které se výsledky člověkova snažení odstraní pomocí vody, ovšem používali lidé mnohem, mnohem dřív, než začal Crapper ve velkém vyrábět toalety se sifonem. Nejstarší takové toalety odhalili archeologové ve vykopávkách města Mohendžodaro v Indii. Lidé si na nich ulevovali už kolem roku 2800 př.Kr. Záchodky, kterými protékala voda, se nalezly také na Krétě v mínojském paláci v Knóssu. Vodní záchody známe i ze starověkého Říma. A to nejen z domů a vil bohatých Římanů, ale také z římských veřejných záchodků. Ty dokázaly pojmout až čtyřicet osob a jednotlivá místa nebyla oddělena. Toalety byly uspořádány tak, aby na sebe lidé dobře viděli a mohli si povídat. Odpad odváděla důmyslná kanalizace.

Logo

Evropský středověk na všechny tyto vymoženosti zapomněl. Lidé vykonávali svou potřebu do jam, nebo na hnojiště. V hradech a klášterech se pro tyto účely zřizovaly speciální místnůstky ve formě výklenků a arkýřů, z kterých fekálie volně odcházely mimo budovu. Ovšem bez pomoci vody.

Záchod pro královnu a vynález sifonu

Za prvního novověkého vynálezce splachovacího záchodu se považuje Sir John Harington; anglický básník alžbětinské doby, který publikoval pod pseudonymem Misacmos. V roce 1596 vynalezl splachovací záchod, který instaloval na svém panství v Kelstonu. Svou toaletu, která měla proplachovací ventil vypouštějící vodu z nádrže, nazval „Ajax“. Jednu věnoval i královně Alžbětě.

Logo

O konstrukci splachovacího záchodku sepsal dokonce knihu s názvem „Nový diskurz o zastaralém tématu“. Způsobil si tím problémy, protože knihu prošpikoval politickými narážkami. Ani toaleta samotná se nesetkala s pochopením. Jednak vyžadovala přívod vody a pak také kanalizaci. A toho se v alžbětinské Anglii nedostávalo. Haringtonův vynález byl tedy zapomenut.

Až v roce 1775 získal skotský vynálezce Alexander Cummings první patent na splachovací toaletu. Po něm následovali další sanitární inženýři, kteří Cummingsův vynález všelijak vylepšovali, až po Alberta Giblina, který si nechal v roce 1819 patentovat sifonový odtokový systém. Rozšířil se až o čtyřicet let později, kdy na výrobu klozetů s tímto systémem získal licenci náš Thomas Crapper. Tak až budete splachovat, vzpomeňte si, že stojíte na konci tisícileté historie.

autoři: Veronika Kindlová , frv
Spustit audio

Související