Vzdělanostní společnost?

Pojem "vzdělanostní společnost" je často citován v žurnalistických i politických statích a diskusích. Bývá zmiňován jako jistý cíl, k němuž je třeba směřovat a o který musíme společnými silami usilovat. Co je ale možné si pod tímto pojmem konkrétně představit, zda jde o pojmovou novinku, nebo navracející se stálici - a především - jestli v sobě skrývá jen samé výhody, to už se tak lehce nedozvíme. Jistou cestu k porozumění nabízí odborná publikace Jana Kellera a Lubora Tvrdého, jejíž zásadní otázka zní: Pomůže nám tedy další rozšiřování vzdělanosti? Odborné hledisko je zde prozkoumáváno a podloženo empirickými výzkumy i porovnáními se situací v ostatních evropských zemích a pojednáno především v druhé části knihy, nazvané Vzdělání a trh práce v ČR. Závěr lze pro laika shrnout do dvou zjednodušených prohlášení. První se týká faktu, že vzdělanost není zázračný a samospasitelný koncept: Evropské země, které nastartovaly proces vzdělanosti půl století před námi, se dodnes mezi sebou výrazně liší jak v míře ekonomické výkonnosti, tak ve stupni závažnosti sociálních problémů, s nimiž se potýkají. Druhá proklamace ohledně vzdělanosti hovoří o jejím konkrétním obsahu: V důsledku souběhu sociálně-politického a ekonomického zadání jsou dnes v oblasti vzdělávání více než kdy jindy přítomny dva zcela odlišné prvky - demokratický a elitářský - dle autorů se zde střetává fakt nezadatelného práva na vzdělání se skutečností důsledků jeho nevyrovnané úrovně.

"Vrstvení" společnosti podle úrovně dosaženého vzdělání je hledisko jistě důležité. Neméně poutavé informace ale poskytuje také ona část textu, která je věnovaná historickému přehledu vývoje vzdělávání. Je rozdělena podle toho, jak byla v historii chápána škola a dosažené vzdělání - jako chrám vědění, od poloviny minulého století pak jako výtah, s jehož pomocí se široké vrstvy obyvatel dostanou sociálně o několik pater výše v sociální struktuře. Poslední pojetí - označující vzdělání jako způsob jakéhosi pojištění jedince před sociálními riziky - reflektuje nejistou situaci současné globalizované společnosti, v níž se fakt dosaženého vzdělání stává samozřejmostí, ale teprve jeho kvalita a specializace může pootevřít prostor k úspěšnosti a respektu.

Odborná studie analyzující stav a pozici vzdělanosti ve společnosti je zajisté určena především odborníkům. Ocení ji hlavně studenti sociologicky a demograficky zaměřených oborů, měli by ji pročíst pedagogové. Přístupná forma, kterou je text psán, a aktuální téma, které rozebírá, ovšem jistě zaujmou i nejednoho laického čtenáře, jehož láká poznání vrstev, změn a současných trendů vývoje způsobů výuky a pojetí vzdělanosti.

Jan Keller, Lubor Tvrdý, Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna, Sociologické nakladatelství (SLON), Praha 2008, str. 184.