Voskované žáby
Zvláštní ochranu proti dehydrataci si vyvinuly tropické rosničky, žijící v korunách stromů. Když zavládne sucho, natřou si celé tělo mastným sekretem a omezí pohyb na minimum. Redukují tak ztráty tělesných tekutin na jednu pětadvacetinu.
Tropické rosničky jsou navyklé na život ve vlhkém prostředí. V suchu jim hrozí těžká dehydratace, protože povrchem těla odpařují velká množství vody. Pro podobné krizové situace vybavila evoluce žáby důmyslnou ochranou. Některé druhy vylučují zvláštní směsici tuků, kterým si "navoskují" celé tělo. Roztírání "krému" je hodně namáhavé. Žába do něj zapojí všechny čtyři končetiny a nakonec nemá na těle jediné místečko, které by nechránil jemný mastný film.
Když žáby dokončí kosmetickou proceduru, zaujmou typický postoj. Přimknou nohy těsně k tělu, zavřou oči a nehýbou se. Ztráty tělesných tekutin tím omezí na minimum. Ve srovnání s volně se pohybujícími, "nenamazanými" žábami ztrácejí jen 4% vody.
Vědci byli přesvědčeni, že "voskované" žáby upadají do stavu jakéhosi zimního spánku. Domnívali se, že rosničky pokryté mastným filmem drasticky omezí intenzitu látkové výměny. Tým amerických fyziologů vedený Nadiou Gomezovou z University of Florida v Gainesville provedl důkladná měření metabolismu rosniček a došel k závěru, že látková výměna běží v těle "voskovaných" žab nadále na plný výkon. Žáby i v tomto stavu přijímají potravu a dokonce reagují na hmyz, který je obtěžuje. Úroveň jejich metabolismu klesá teprve při dlouhotrvajícím suchu, když žáby ztratí větší množství tělních tekutin, To je však zjevný následek těžké dehydratace a nikoli obranný mechanismus.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo
