2. března 1978 vzlétl do vesmíru českobudějovický rodák Vladimír Remek. Na oběžné dráze strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut. Byl prvním kosmonautem z Evropy.
Chudičká nabídka planet, skvrnité Slunce a spousta zajímavých dostaveníček Měsíce s dalšími objekty noční oblohy.
Zkušenosti z výzkumu Země, ale i Marsu a Venuše mohou pomoci v hledání známek vody a také života na terestrických exoplanetách.
Kosmonautika 2024, 4. část: Měsíc a librační body (4:22) – Historie: Řecko-perské války (20:54) – Sluneční rekordman Parker Solar Probe (26:54) – Paleogenetika (33:02)
Kolem naší planety létá kosmické smetí. „Jsou to statisíce a miliony nefunkčních družic, odpalovacích stupňů raket, polorozpadlých částí těch vraků,“ popisuje astronomka.
Astronom a astrofotograf, lovec teček, zakladatel astronomické soutěže o nejlepší astrofotografii měsíce Zdeněk Bardon, je s námi ve studiu.
Mars pro život na něm nabízí vlastní řešení. „Říká se tomu lávové tunely. Jsou to obrovské prostory, které vznikají přírodním procesem – tekoucí lávou.“
Na oběžnou dráhu se česká družice VZLUSAT 2 dostala v lednu 2022 a je tam stále. Navazuje na svoji úspěšnou předchůdkyni, která obíhala zeměkouli úctyhodných pět let.
Prohlédnout si mlhovinu M42 v souhvězdí Orionu, Saturn nebo Venuši mohou zájemci při setkáních s hvězdářem. V lednu a únoru na ně zve hvězdárna Františka Krejčího.
V roce 2023 jsme celosvětově zaznamenali 221 pokusů o let na oběžnou dráhu, to je rekord. Stále přibývá společností a jejich plánů a vizí, jak se do vesmíru dostat.
Severozápadní kopule teplické hvězdárny už se snadno otáčí a bez problémů otevírá výhled pro dalekohled. To ocení při pozorování oblohy zejména návštěvníci.
Začal rok 2024 podle gregoriánského kalendáře. I když prakticky celý svět vede v patrnosti právě tento kalendář, různé kulturní či církevní skupiny počítají roky jinak.
S přelomem roku už se pomalu prodlužují dny. „Jak se říká, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále. Postupně je to znát,“ potvrzuje astronomka Jana Tichá.
Meteorické roje, polární záře, nebeská setkání planet či částečné zatmění Měsíce v „superúplňku“. A možná i jedna výraznější vlasatice čili kometa...
V prazákladu Vánoc jsou svátky zimního slunovratu, naděje, že slunce opět překoná temnotu, zimu a smrt. Toto období bylo slaveno už v antickém Římě jako svátek saturnálií.
Zajímavým úkazem na prosincové obloze je meteorický roj Geminidy. Jak uvádí jihočeská astronomka Jana Tichá, obsahuje nejjasnější meteory z celého roku.
„Pozor, jednosměrka – není z ní návratu!“ Takové upozornění by měla nést oblast v blízkosti horizontu každé černé díry.
Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Tradiční pranostika, která na první pohled nemá logiku. Ona ale má.
