Na Hromnice o hodinu více. V únoru už skutečně pozorujeme, že se prodlužují dny. „Ale pořád jsou noci dost dlouhé na sledování oblohy,“ dodává astronomka Jana Tichá.
2. března 1978 vzlétl do vesmíru českobudějovický rodák Vladimír Remek. Na oběžné dráze strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut. Byl prvním kosmonautem z Evropy.
Chudičká nabídka planet, skvrnité Slunce a spousta zajímavých dostaveníček Měsíce s dalšími objekty noční oblohy.
Zkušenosti z výzkumu Země, ale i Marsu a Venuše mohou pomoci v hledání známek vody a také života na terestrických exoplanetách.
Kosmonautika 2024, 4. část: Měsíc a librační body (4:22) – Historie: Řecko-perské války (20:54) – Sluneční rekordman Parker Solar Probe (26:54) – Paleogenetika (33:02)
Kolem naší planety létá kosmické smetí. „Jsou to statisíce a miliony nefunkčních družic, odpalovacích stupňů raket, polorozpadlých částí těch vraků,“ popisuje astronomka.
Astronom a astrofotograf, lovec teček, zakladatel astronomické soutěže o nejlepší astrofotografii měsíce Zdeněk Bardon, je s námi ve studiu.
Mars pro život na něm nabízí vlastní řešení. „Říká se tomu lávové tunely. Jsou to obrovské prostory, které vznikají přírodním procesem – tekoucí lávou.“
Na oběžnou dráhu se česká družice VZLUSAT 2 dostala v lednu 2022 a je tam stále. Navazuje na svoji úspěšnou předchůdkyni, která obíhala zeměkouli úctyhodných pět let.
Prohlédnout si mlhovinu M42 v souhvězdí Orionu, Saturn nebo Venuši mohou zájemci při setkáních s hvězdářem. V lednu a únoru na ně zve hvězdárna Františka Krejčího.
V roce 2023 jsme celosvětově zaznamenali 221 pokusů o let na oběžnou dráhu, to je rekord. Stále přibývá společností a jejich plánů a vizí, jak se do vesmíru dostat.
Severozápadní kopule teplické hvězdárny už se snadno otáčí a bez problémů otevírá výhled pro dalekohled. To ocení při pozorování oblohy zejména návštěvníci.
Začal rok 2024 podle gregoriánského kalendáře. I když prakticky celý svět vede v patrnosti právě tento kalendář, různé kulturní či církevní skupiny počítají roky jinak.
S přelomem roku už se pomalu prodlužují dny. „Jak se říká, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále. Postupně je to znát,“ potvrzuje astronomka Jana Tichá.
Meteorické roje, polární záře, nebeská setkání planet či částečné zatmění Měsíce v „superúplňku“. A možná i jedna výraznější vlasatice čili kometa...
V prazákladu Vánoc jsou svátky zimního slunovratu, naděje, že slunce opět překoná temnotu, zimu a smrt. Toto období bylo slaveno už v antickém Římě jako svátek saturnálií.
Zajímavým úkazem na prosincové obloze je meteorický roj Geminidy. Jak uvádí jihočeská astronomka Jana Tichá, obsahuje nejjasnější meteory z celého roku.
„Pozor, jednosměrka – není z ní návratu!“ Takové upozornění by měla nést oblast v blízkosti horizontu každé černé díry.