Docentka Věra Vávrová se celý život věnovala péči o děti s těžkým a svého času značně neprobádaným onemocněním, s cystickou fibrózou.
01:30 Zvládli vědci teleportaci? 12:57 První magnetofon 18:36 Pomohou proti rakovině viry? 30:22 Mohli bychom žít na Venuši? 44:44 Proč šimpanzi bubnují?
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Měsíc mohl podle nedávného výzkumu astronomů z Ames Research Centre NASA v Silicon Valley a vědců z Durhamské univerzity vzniknout za pouhých několik hodin.
Skoro všechno bylo jinak, tvrdí nová studie o takzvaném „muži z ledu“ – mumii staré přes pět tisíc let, kterou v roce 1991 našli v Tyrolských Alpách němečtí turisté.
Biolog Svante Pääbo nobelistou a také detektivem (4:23) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Sonda InSight a marsotřesení (23:04) – Je vesmír konečný či nekonečný? (28:23)
Během listopadu nadále ubývá světla. V první listopadový den vyšlo slunce v 6.49 hodin a zapadlo v 16.42 hodin. Světlá část dne tedy trvala devět hodin a 53 minut.
Seismické vlny zachycené na Marsu citlivými přístroji americké sondy InSight v poslední době dost podstatně změnily naše představy o vnitřní geologické stavbě této planety.
Potřebu zakreslit krajinu kolem sebe má člověk velmi dlouho. Jak se tvoří dnes? Jaký je rozdíl mezi leteckými, říčními a námořními mapami? A jak vznikají mapy turistické?
Už jako malý kluk dělal nejrůznější pokusy a věda ho bavila, doma k tomu měl ideální podmínky, jeho tatínek František je významným českým chemikem.
Vidíme ho skoro každý den na obloze, a přitom přesně nevíme, jak vznikl. Podle nedávného výzkumu vědců z NASA mohl Měsíc vzniknout během pár hodin.
01:33 Cukrem proti rakovině 11:57 Objev částice mionu 17:49 Jak funguje izolepa? 29:14 Chrání kukly brouků bakterie a plísně? 38:00 Podivná atmosféra planety Venuše
V jordánském urychlovači SESAME provádějí experimenty společně vědci, jejichž země vedou konflikty. Jedinou ženou ve vědecké pozici je v ní Gihan Kamelová.
Intubace pacienta, odběry krve, zavádění kanyl i řešení závažných stavů. To je jen část toho, co mohou nacvičovat studenti lékařské fakulty v Plzni v simulačním centru.
Když Johan Gregor Mendel poodhalil základy dědičnosti, ještě nevěděl nic o DNA. Ani o tom, jakými fascinujícími způsoby jsou jím objevená pravidla dědičnosti zajištěna.
Marie Curie-Sklodowská je první ženou na světě, které byla v roce 1903 udělena Nobelova cena. Za fyziku. O osm let později k ní přibyla druhá, tentokrát za chemii.
Hledání tmavého nebe a jak začít s astronomií (4:46) – Historie: Imprese (20:21) – Kniha: Pralesy a jezera mladších prvohor (25:37) – Naši archeologové v Turecku (29:31)
