Včely medonosné žijí v jediném skutečně demokratickém uspořádání na této planetě. Volí si královnu. Neustále komunikují, pomáhají si a v případě ohrožení spojí síly.
V roce 2012 získal profesor Stanfordovy univerzity Brian Kobilka Nobelovu cenu v oboru chemie za svůj výzkum receptorů spřažených s G proteinem.
Čeští vývojáři, vědci a firmy sestavili celkem sedm projektů družic. Z nich budou ministerští úředníci a zástupci ESA vybírat ty, které dostanou podporu do dalšího vývoje.
01:13 Důvod tureckého zemětřesení 11:40 Září v zrcadle pranostik 19:54 Srdce v podchlazení 25:42 Očkování proti covidu 35:00 Jak vidí hadi? 42:30 Programovatelný organismus
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Dvojhvězda v Cefeu, návrat Merkuru, blízká setkání Měsíce s Jupiterem i hvězdami a očekávaný průlet komety Nishimura.
Pokud dnes po setmění budete mít štěstí a bude jasná obloha, čeká vás při pohledu na Měsíc zajímavá podívaná. Nastane totiž takzvaný modrý superúplněk.
Před pár dny dosedl na povrch Měsíce přistávací modul indické sondy Čandraján-3. O přistání se neúspěšně pokusil i ruský modul Luna-25. Nejen o Měsíci mluví Dušan Majer.
Lidstvo se vyvíjí, ale jeho DNA prakticky ne. Jak se ukazuje, naše zkušenosti se do genetické informace nepropisují. Tvrdí to alespoň zoolog a evoluční biolog Jan Zrzavý.
Ve středu přistála na měsíčním povrchu indická sonda Čandraján, v pořadí toho jména třetí. Jednička dopadla na měsíční povrch natvrdo, už v roce 2008.
Meteory odjakživa přitahovaly pozornost lidí. Říká se, že když vidíte padat hvězdu, splní se vám přání. Mezi nejvýraznější úkazy na obloze patří meteorický roj Perseidy.
Často se mluví o tom, jak zásadně ovlivňují naše zdraví sacharidy nebo tuky. Kolik z nás ale ví, co všechno řídí v našem těle například draslík, sodík a horčík?
Pomůže nám technologie zachycování a ukládání uhlíku do země zpomalit oteplování atmosféry? Má podporu napříč politickým spektrem, včetně klimaskeptiků i zástupců průmyslu.
Roztřídit plastový odpad nebo třeba oddělit zrna od plev. I to dokáže separátor vyvíjený vědci z plzeňské univerzity. Pracuje na základě elektrostatiky.
01:08 Jak fotografovat ptáky? 08:46 Můžeme ochutnat mamutí maso? 16:32 První umělé barvivo 22:38 Koho napadlo využít letokruhů stromů?
Vědci z Technické univerzity v Liberci sestrojili první linku na výrobu nanovlákenné příze na světě. Vyrábí ji pomocí střídavého elektrického proudu.
