Ve starobylém africkém městě Timbuktu se opravuje tamní slavná mešita
Cestovat do Timbuktu je ještě dneska dobrodružství. Můžete se tam vydat po řece Nigeru nebo strávit několik perných dní cestou po souši případně nastoupit do malého letadla, které tam létá dvakrát týdně z hlavního města africké Mali Bamaka. Když se dostanete do Timbuktu, které leží nedaleko hranic s Marokem, čeká vás jeden z nejnáročnějších restauračních projektů současné Afriky. Dobročinná organizace, která se jmenuje Kulturní nadace Agy Chána se tu pustila do záchrany a obnovy jedné z nejstarších a nejdůležitějších hliněných budov na světě. Pro Afriku to znamená něco podobného, jako kdyby se Evropané rozhodli restaurovat Svatopetrský chrám v Římě.
V londýnském deníku Daily Telegraph se dočítáme, že mešita Džingarej Ber založená ve 14. století je pozůstatkem zlaté éry města Timbuktu, které tehdy stálo na křižovatce západoafrických a transsaharských obchodních tras. Na zdejší trh přicházela sůl, zlato i otroci, ale působila tu i řada uznávaných vysokých škol a knihoven. Mešita stojí v srdci města jen kousek od labyrintu prostých hliněných domů s plochými střechami. Kdysi se sem sjížděli muslimové zblízka i zdaleka , ale Timbuktu v průběhu dalších století upadalo a s ním podléhala pomalé zkáze i sama mešita. Nakonec jí hrozilo zhroucení, ale roku 1988 se dostala světový seznam kulturních památek, který vede UNESCO.
Peníze, které poskytla na přelomu tisíciletí Světová banka, pomohly zachránit minaret, ale rozhodující byla chvíle, kdy se do věci vložil maliský prezident Amadou Toumani Touré, který do Timbuktu uvedl Nadaci filantropa a duchovního vůdce ismajlitských šíitů Agy Chána. Mešita Džingarej Ber se podle odborníků začala restaurovat ve chvíli, kdy jí už hrozila katastrofa. Vedení nadace spolupracuje v Timbuktu s přibližně sedmdesáti místními dělníky a řemeslníky, kteří ovládají zdejší stavební techniky. Stavělo se tu tradičně z hlíny, kterou i tady v malisko-marockém pohraničí začal vytlačovat beton a jiné modernější materiály.
Místní řemeslníci a dělníci se však drží tradice, přestože některé znalosti se už časem vytratily a některé speciální metody stavění z hlíny je nutno vynalézat znovu. Během restauračních prací bylo pod silnou vrstvou bahna nalezeno i několik ztracených ozdobných sloupů. Nadace Agy Chána pátrá v místních knihovnách po dokumentaci, která by mohla podrobněji přiblížit historii mešity Džingarej Ber a přispět k určení stáří a pochopení významu dávných dekorativních prvků.
Současné Timbuktu je navzdory svým bohatým dějinám chudé město, kde je život hodně těžký. Oživení mešity Džingarej Ber, jejíž rekonstrukce by měla být hotova do roku 2010, by mohla vzkřísit zájem o toto město a přilákat sem turisty a investice. Dobrý příklad je nedávná obnova mešity v blízkém městě Mopti, kde vyrostly nové hotely těžící ze zlepšeného kulturního prostředí. V případě mešity Džingarej Ber zní povzbudivě starý příběh o mocném kouzelníkovi, který se jednoho dne proměnil ve lva, vzápětí byl uvězněn za silnými dveřmi mešity a svět o něm od té doby neslyšel.
Člověk snadno podlehne pokušení uvažovat o Timbuktu podobným způsobem. Je to vlastně mocné, záhadné a kouzelné místo, na které moderní zeměpis zapomněl, takže se ztratilo v písku dějin. Možná, že přišla doba, kdy toto město může z jeho zapomnění vysvobodit odhodlání, trpělivost a čas věnovaný obnově jeho nejvýznamnější budovy.
