V Kutné Hoře byl odhalen Památník obětem holocaustu
V Kutné Hoře byl minulý měsíc odhalen Památník obětem holocaustu. Po více než 66 letech je jakousi splátkou dluhu, kterou mělo město a jeho obyvatelé vůči svým židovským spoluobčanům zavražděným za druhé světové války. Většina z nich neměla nikde hrob a ve městě o nich nebyla ani zmínka. Zůstala po nich jen jména na zdech Pinkasovy synagogy. O tom, co vznik památníku provázelo, se dozvíte v následujícím příspěvku.
Před třemi lety, v létě 2005 vznikl v Kutné Hoře nápad připomenout historii místní židovské komunity. S podporou Nadačního fondu obětem holocaustu a Středočeského kraje byl poté vytvořen první projekt zaměřený na připomínku osobností pocházejících z místní židovské komunity a na popularizaci židovské kultury. Vyšla kniha "Židé v Kutné Hoře", první shrnující studie mapující osudy Židů v tomto městě od středověku až do holocaustu. Autorem byl Marek Lauermann, který zároveň koordinoval celý projekt stejně jako projekty následující v dalších letech. Výtěžek z této publikace pak vytvořil základ pro fond na výstavbu Památníku. Následovala komplikovaná jednání s městskými orgány o jeho umístění. Od počátku se jako jediné vhodné místo jevil prostor před bývalou synagogou, která dnes slouží sboru Církve československé husitské. Protože podpora Památníku od města byla spíše symbolická, bylo pro něj třeba hledat jiné zdroje financování - u soukromých dárců, ale zejména prostřednictvím grantových a nadačních programů. Myšlenku na vybudování Památníku podpořila Česká rada pro oběti nacismu, Nadační fond obětem holocaustu i Dobročinný fond Philip Morris. Významným dárcem se stal též profesor Ludvík Bass, vnuk dlouholetého předválečného místostarosty Židovské obce v Kutné Hoře Aloise Basse. Je tak trochu paradoxem doby, že výše zmíněný dluh vůči obětem holocaustu, obětem rasového bezpráví, splácejí židovské organizace a potomci obětí.
Pro vytvoření Památníku byl získán světoznámý sochař, profesor Aleš Veselý, rodák z nedaleké Čáslavi. Pojal jej jako jakési memento, připomínku utrpení provázející dějiny Židů. Motiv šesticípé hvězdy se přitom stal symbolem židovské tragédie v období šoa.
Památník obětem holocaustu v Kutné Hoře byl slavnostně odhalen 5. června. Tohoto dne v roce 1942 byla totiž většina místních Židů deportována z kolínského shromaždiště do Terezína a pak dále na východ, kde téměř všichni našli smrt v peklech vyhlazovacích táborů.
Zřízení Památníku obětem holocaustu je součástí projektu Dny židovské kultury na Kutnohorsku, který bude i nadále připomínat osudy židovské komunity v tomto regionu. Kromě osudu židovských spoluobčanů ve větších městech, jako je Kutná Hora, Čáslav či Uhlířské Janovice, projekt nezapomíná ani na židovské osídlení ve venkovském prostředí - Zbraslavicích, Malešově a dalších menších obcích. Cílem je vytvořit podmínky pro to, aby i na těchto místech byla důstojně připomenuta památka židovských obětí rasového bezpráví.
Autor je koordinátor projektu Dny židovské kultury na Kutnohorsku.
