V Javorníku si připomínají sudetoněmecké povstání v roce 1938 a ozbrojený konflikt v pohraničí

22. září 2018

Už před začátkem druhé světové války muselo české pohraničí s většinově německým obyvatelstvem čelit prudkým útokům. Na Jesenicku vyvrcholily boje mezi henleinovci a příslušníky československých ozbrojených složek právě 22. září 1938. Otevřený konflikt skončil smrtí několika mužů. Jejich statečnost si pravidelně připomíná Javornická dělostřelecká garda. Její velitel je dokonce přímým potomkem jednoho z příslušníků tehdejší finanční stráže.

Zdeňkovi Dopitovi bylo tehdy 27 let. Původem byl z Hané, později se ale přestěhoval sem na Javornicko a zamiloval se tu do Němky. Tu si také asi měsíc před podpisem Mnichovské dohody vzal za ženu. „Byla to láska a byli to obyčejní lidé,“ říká Martin Dopita. O událostech roku 1938 od dědy příliš často neslyšel, prý o nich nerad mluvil. O vzpomínkách na tu dobu mu vyprávěl spíš jeho táta.

Po dědečkovi se dochovaly pouze šavle, které v Martinově dětství visely na stěně v chalupě. „Ničili jsme je s bratrem při našich klučičích válkách. Dnes bych za ně dal zlato,“ vypráví Martin Dopita. Šavle už sice nemá, před sebou ale vidím viset uniformu. Je replikou té, kterou oblékali příslušníci finanční stráže. „Je ze sukna, celá zelená, výstroj, co je pověšená na řemeni, to je sunka a bodák, a k tomu patří flinta, vzor 24,“ popisuje Dopita.

Není jediný, který vlastní repliku této uniformy. Stejnou má i pět jeho kolegů v dělostřelecké gardě. Ostatní mají uniformy jiné, například Petr Jančov. „Já mám uniformu české armády, vzor 38, lněnou, barva khaki. Ta je úplně jiná,“ upřesňuje.

A jak často uniformu obléknou? „Sezóna nám začíná v dubnu a pak v podstatě každý měsíc. Z hlavních aktivit, které máme, je to konec války v květnové události a potom na podzim obsazení republiky a mobilizace v roce 1938, výročí,“ vypočítává Jančov.

Pohraniční sloup ve Vápenné

Vzpomínky na rok 1938 ožívají mezi členy dělostřelecké gardy nejen při rekonstrukcích. Historii si připomínají i přímo v terénu, a to v místech, kde postavili svépomocí hraniční sloupy. „Jsou ve Velké Kraši, Nových Vilémovicích a ve Vápenné. Je to tři metry vysoký ocelový sloup ve tvaru vlajky a uprostřed, nebo v nějakých dvou třetinách, je ještě český lev,“ popisuje Petr Jančov.

Instalaci dalšího sloupu má garda teprve v plánu. Chtěla by ho umístit v Bílé Vodě.

autor: aja
Spustit audio