Super den: Den otevřených srdcí

19. září 2006

O integraci zdravotně postižených lidí do společnosti se v dnešní době hodně mluví, ale ne vždy se pro ni dost dělá. Teoreticky všichni víme a uznáváme, že handicapovaným lidem je třeba pomáhat a nevyčleňovat je ze společnosti. Ale jak na to v praxi?

Psí promoce

S možným řešením přišli v pražském centru výcviku psů pro postižené HELPPES. Již pět let se úspěšně věnují výcviku psích pomocníků, za tu dobu jich dokázali předat na pětašedesát. Navíc v rámci tohoto sdružení působí asi 170 canisterapeutických týmů, které přinášejí radost a pomoc potřebným lidem v nejrůznějších ústavech sociální péče, v nemocnicích i v soukromí jejich domovů po celé naší vlasti. To všechno je záslužná činnost, ale kromě samotných aktérů o ní málokdo ví, protože probíhá přece jen stranou většinové společnosti. A kdo nic neví, ten stěží může pomoci - i kdyby chtěl. I z toho důvodu se v Helppesu už před čtyřmi lety rozhodli pořádat pro psy, jež se jim podařilo za uplynulý rok vycvičit a připravit pro nové klienty, slavnostní "promoce", tedy veřejné předávání asistenčních psů daného ročníku.

Co zmohou celebrity

Aby akce přilákala k účasti širokou veřejnost, zvou si pořadatelé každý rok různé známé a populární osobnosti, které se stávají patrony jednotlivých psů a osobně je předávají novým majitelům. Leckdy se setkáváme s tím, že "celebrity" a jejich význam pro společnost bývá zpochybňován, ale právě na akci jako byla tato se ukazuje, že jejich role může být velmi pozitivní a přesahující rámec showbyznysu. Když na Superdni zazpívají Marta Kubišová a Ilona Csáková nebo finalisté Superstar, když se osobně dostaví bývalá první dáma Dagmar Havlová i primátor Pavel Bém, má to svůj význam. Nejenom proto, že se lidé ze zvědavosti přijdou podívat a poslechnout si je, ale navíc to pomůže zlomit jejich nedůvěřivost. Řeknou si: když se na podporu výcviku vodících psů v této organizaci angažuje tolik známých osobností, asi to bude mít smysl a nebude v tom žádný podvod a klam. A také že pomáhat handicapovaným a podílet se na charitě je "in" , čili že to je věc společensky podporovaná a oceňovaná. Snad jim to pomůže uvědomit si starou známou pravdu, že úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se chová ke svým nejslabším a nejzranitelnějším.

Pomáhají tělu i duši

Program velkolepé charitativní akce začal v 11 hodin dopoledne a protáhl se do pozdních odpoledních hodin. Jeho aktéry byly nejenom výše zmiňované celebrity, ale také samotní jednotliví tělesně postižení klienti: vozíčkáři, epileptici, lidé po mozkové obrně, nevidící a neslyšící, ba dokonce i hluchoslepí, děti i dospělí. Ti všichni dostali psího pomocníka připraveného přesně na míru. Co všechno musí asistenční psi zvládnout? Otevírat a zavírat dveře a zásuvky, rozsvěcet a zhasínat, podávat, co je potřeba, pomáhat při oblékání i při svlékání, zvedat telefony, ohlašovat, že někdo zvoní, pouštět a vypínat televizi, ale třeba také vybalovat nákupy. Pokud páníček nebo panička nemluví, musí se naučit poslouchat jen na posunky, případně na zvuk clickeru. A také mají za úkol - což je neméně důležité než praktická pomoc - pomáhat svým lidem při navazování kontaktů s okolím. Mnozí lidé se zdráhají postižené lidi oslovit, protože nevědí, jak na to. Prostřednictvím psa to jde skoro samo. Náklonnost ke psům spojuje svět postižených a zdravých lidí lépe než co jiného. A konečně je jich úlohou být svým páníčkům trpělivými a stále přítomnými společníky, pomáhajícími zahánět pocit osamocení, a vnášet do jejich nelehkého života radost.

Asistenční pes

Od retrívrů po ohaře

Mezi asistenčními psy stále převládají zlatí a labradorští retrívři, ale nejsou sami. Velmi dobré zkušenosti udělali výcvikáři z Helppesu s borderkoliemi, pro náročnou službu však dokázali připravit i takové plemeno, jež by čekal málokdo, totiž výmarského ohaře! Momentálně je ve výcviku prý velmi nadaná bernardýnka Eliška, která byla kvůli své mohutné figuře zvolena, aby mohla být oporou své budoucí paničce, která má problémy s udržováním stability, při nastupování a vystupování do tramvají, chůzi po schodech a podobně. Ukázky práce asistenčních a vodících psů byly letos divákům prezentovány zábavnou a vtipnou formou: psí herci předváděli malé herecké etudy v reklamních spotech a sehráli dokonce regulérní pohádku o hloupém Honzovi. Jeden den nestačí

V areálu Helppesu v pražském Motole se třetí zářijovou sobotu sešla opravdu pestrá společnost: lidé na vozíčku, s berlemi, malého vzrůstu i s černými slepeckými brýlemi na očích se dokonale promísili s ostatními návštěvníky, s pejskaři v doprovodu jejich psích kamarádů, maminkami s kočárky, teenagery čekajícími na své oblíbené zpěváky, novináři, kameramany i celebritami samými. Všichni se dobře bavili, ať už při programu samotném (pro neslyšící celou dobu překládala tlumočnice do znakové řeči), nebo při neformálních setkáních, k nimž prostorný travnatý areál skýtal dostatek příležitostí. Člověka letmo napadlo: Proč by to tak nešlo i v běžném životě? Jsou bariéry opravdu nutné? A není jeden Den otevřených srdcí za celý rok trochu málo? Odpověď je na nás všech.

Lea Smrčková

Kontakt: HELPPES, Centrum výcviku psů pro postižené Číslo účtu: 175188017/0300 http:// www.helppes.cz e-mail: info@helppes.cz

autor: Lea Smrčková
Spustit audio