Strnad rákosní

Jak již naznačuje druhové jméno tohoto strnada, narozdíl od svých příbuzných (strnada obecného, lučního nebo zahradního) obývá strnad rákosní především rákosiny. Ale i jiné typy mokřadní vegetace, jako jsou bažinaté louky s křovitými vrbami nebo i vegetace podél vodních příkopů či jiných malých mokřadů. V rákosinách rybníků tvoří spolu s rákosníky dominantní složku ptačího společenstva. Narozdíl od rákosníků je však jeho hlas poměrně tichý.

Strnadi rákosní jsou tažní, jejich zimoviště však neleží daleko. Zimují již ve Středomoří, naši ptáci táhnou do oblasti Pádské nížiny v severní Itálii a do oblasti delty řeky Rhôny v jižní Francii. Někteří naši ptáci dokonce zaletují až do jižního Španělska. Se strnady rákosními se můžeme setkat i v zimě. Původ těchto ptáků však není přesně znám.Kroužkování zatím ukázalo, že naším územím protahují ptáci z Finska. Hlavním obdobím příletu na hnízdiště je pak březen, kdy se z rákosin opět začne ozývat jejich nenápadný zpěv.

Poslechněte si, jak o strnadovi mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:

Základní údaje

Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) dorůstá 15-16 cm, v rozpětí křídel měří 21-28 cm a váží 17-20 g. Samci ve svatebním šatě mají černou hlavu a hrdlo s bílým vousem a pruhem na šíji, v prostém šatě je hlava i hrdlo světlejší. Hřbet a křídla mají hnědá, černě pruhovaná, spodinu a boky světlé, hnědě pruhované a kostřec a ocas šedý se světlými pruhy po stranách. Samice mají béžový střed hrdla a nadoční proužek. Strnad rákosní se mimo hnízdní období vyskytuje často v hejnech. Létá trhavě, ve vlnovkách, samci zpívají na vrcholech keřů nebo rákosů. Živí se semeny, hmyzem, červy a malými hlemýždi.

Video: MOS, Adolf Goebel