Strakapoud jižní (VIDEO)

Strakapoud jižní
0:00
/
0:00

Strakapoud jižní je velmi podobný strakapoudu velkému, od kterého se poměrně nesnadno odlišuje a bývá tak často přehlížen. Bílá barva na tvářích strakapouda jižního přechází bez přerušení v bílou barvu po stranách krku. U strakapouda velkého je v tomto místě patrná černá příčka. Lze je rozlišit také podle hlasu, strakapoud jižní se ozývá poněkud měkčeji.

0:00
/
0:00

Oba druhy jsou blízce příbuzné, na společných hnízdištích se mohou mezi sebou dokonce křížit. Strakapoud jižní vyhledává prostředí zahrad, sadů a parků i menších lesíků, čili spíše otevřenou krajinu s rozptýlenou zelení v nižších polohách. Oblast jeho rozšíření je omezena na střední a jihovýchodní Evropu a jihozápadní Asii. Na našem území byl poprvé zaznamenán v roce 1953 v Lednici na Moravě. Na jižní Moravu spadá také těžiště jeho současného výskytu u nás. Početnost během posledních desítek let prudce vzrostla až na současný odhadovaný stav 1000-1400 párů.

Strakapoud jižní hnízdí monogamně a stejně jako ostatní strakapoudi ve stromových dutinách. Tok probíhá v březnu, kdy oba ptáci v páru bubnují a ozývají se křikem. Hlas samice je položen o něco výše než hlas samce.

Hnízdí jednou ročně, v období od května do června. Většina u nás nalezených hnízdních dutin byla vydlabána v listnatých stromech, ve výšce 2-3 metry nad zemí. Jedno hnízdo bylo dokonce nalezeno v dřevěném sloupu elektrického vedení! Na snůšce 4-6 vajec sedí střídavě oba rodiče asi 10 dní. Mláďata vyletují po dvou týdnech z dutiny a šplhají po okolních stromech.

V potravě strakapouda jižního se objevuje spíše rostlinná složka, například semena a plody ovocných stromů. Však také mívají mláďata peří okolo zobáku často zbarveno červeně či modře od třešní, malin či moruší. Živočišnou potravu většinou sbírá, méně často dobývá ze dřeva.

Video: MOS, Adolf Goebel