Strakapoud jižní

25. říjen 2011
Vědecké zařazení Není mi známo

Strakapoud jižní je velmi podobný strakapoudu velkému, od kterého se poměrně nesnadno odlišuje a bývá tak často přehlížen. Bílá barva na tvářích strakapouda jižního přechází bez přerušení v bílou barvu po stranách krku. U strakapouda velkého je v tomto místě patrná černá příčka. Lze je rozlišit také podle hlasu, strakapoud jižní se ozývá poněkud měkčeji.

Oba druhy jsou blízce příbuzné, na společných hnízdištích se mohou mezi sebou dokonce křížit. Strakapoud jižní vyhledává prostředí zahrad, sadů a parků i menších lesíků, čili spíše otevřenou krajinu s rozptýlenou zelení v nižších polohách. Oblast jeho rozšíření je omezena na střední a jihovýchodní Evropu a jihozápadní Asii. Na našem území byl poprvé zaznamenán v roce 1953 v Lednici na Moravě. Na jižní Moravu spadá také těžiště jeho současného výskytu u nás. Početnost během posledních desítek let prudce vzrostla až na současný odhadovaný stav 1000-1400 párů.

Strakapoud jižní hnízdí monogamně a stejně jako ostatní strakapoudi ve stromových dutinách. Tok probíhá v březnu, kdy oba ptáci v páru bubnují a ozývají se křikem. Hlas samice je položen o něco výše než hlas samce.

Hnízdí jednou ročně, v období od května do června. Většina u nás nalezených hnízdních dutin byla vydlabána v listnatých stromech, ve výšce 2-3 metry nad zemí. Jedno hnízdo bylo dokonce nalezeno v dřevěném sloupu elektrického vedení! Na snůšce 4-6 vajec sedí střídavě oba rodiče asi 10 dní. Mláďata vyletují po dvou týdnech z dutiny a šplhají po okolních stromech.

V potravě strakapouda jižního se objevuje spíše rostlinná složka, například semena a plody ovocných stromů. Však také mívají mláďata peří okolo zobáku často zbarveno červeně či modře od třešní, malin či moruší. Živočišnou potravu většinou sbírá, méně často dobývá ze dřeva.

Video: MOS, Adolf Goebel

autor: Pavel Pelz