Stopařův průvodce po životě

19. červenec 2005

"Přestože milióny lidí po celém světě milují tu knihu stejně jako vy, vždycky si připadáte, že jste jediní, kdo ji pochopil. Je to celé takový vtip pro zasvěcené, u nějž máte pořád pocit, že jej chápete přinejmenším o trochu víc než všichni ostatní." Tak se vyjádřil o knize Douglase Adamse Garth Jennings. Jaký má ke knize vztah? Ať se to fanouškům kultovní knihy líbí nebo ne, právě on ji přednedávnem zrežíroval.

Právě na tento fakt se ozývala spousta roztodivných názorů a očekávání. Většina z nich hlásala, že dílo nelze zfilmovat. A téměř měli pravdu. Přes dvacet let čekal námět v Hollywoodu, až se literární autor nedočkal zpracování živý. Ale snad tento fakt studio Disney přinutil k horečné aktivitě. Kniha plná pravého britského humoru, jejíž význam pro sci-fi už byl literárními teoretiky i čtenáři oslaven, se tak trochu dala v plen filmovým tvůrcům. Může být ale plně vizuálně zobrazeno to podstatné i vedlejší z útvaru tak závislého na pohledu každého Stopařova uživatele? Možná ani filmový génius plně intelektuálního zaměření by to nedokázal. A fakt, že práce se ujala americká studia, která se věnují dětským filmům a komediím, ještě více ovlivňuje konečný obrázek.

Když se pak podíváme na výsledek ze zorného úhlu uvědomění si předešlé situace, film je poměrně povedený. Příběh pozemšťana Arthura Denta, typického Brita, kterému všechno vadí ve vychutnání ranního čaje, kvůli čemuž bude muset obletět celý vesmír, je fascinující a zábavný zároveň. Jeho dům stojí v cestě dálnici, a podobná maličkost se stala i stavitelům - Vogonům - s hyperdálnicí, které překáží planeta Země. V děsivém ránu, kdy přichází o všechno, je přítelem Fordem Prefectem zachráněn na palubu nepřátelské lodi. Z té jsou vyhozeni, ale pak se dostanou "naprostou náhodou" do lodi Srdce ze zlata prezidenta Galaxie (který sám sebe unesl), kde potkávají několik uhozených typů pravé atmosféry sedmdesátých let. Potřebují se dostat na planetu, kde mohou dostat odpověď na základní otázku (nebo odpověď?) vesmíru, života a vůbec. Nakonec se dozví úplně jiné věci, ale možná se mu vrátí všechno, co dosud znal.

Scéna z filmu

Snímek se poměrně dost odchýlil od knihy, ale producenti a autoři něco podobného chtěli. Za prvé oživit mýtus a zároveň ho zpřístupnit lidem. Ztrácí se přitom velmi mnoho, od významu ručníku a Stopařova průvodce pro celý děj i pocit. Kladem jsou naopak nové nápady čistě filmařského typu. Nejsilnější stránkou je ta výtvarná od Joela Collinse, který dokázal zajímavě členit interiéry i pohybovat s herci v exteriérech, v nichž se ukrývaly symboly, často zábavné (viz Srdce ze zlata jako čajová konvice). Vydařené byly i architektonické stavby na planetách, zejména chrám Hummy Kavuly, a potom sekvence, kdy se všichni stali vlněnými panáčky jako vystřiženými z filmů Hermíny Týrlové.

Trochu Star Trek a trochu anglické parodické filmy svými kostýmy připomněla Sammy Sheldon. Režisér Garth Jennings se předtím zabýval jen videoklipy a tvorbou reklam, což je především na ději znát. Jakoby se ztrácí v přehršli různých situací a motivů, které nejsou dál rozpracované. Pohybujeme se pak trochu halabala, dynamika nemá rytmický pohyb, který by nás strhnul. Objevují se hluchá místa i ta střihem přeseknutá. To ale od režiséra krátkých sekvencí, který se poprvé utkává s celovečerním dílem, mohli producenti čekat. Takto jde ale o trochu smutnou věc. Jeho přínosem jsou především animované a dobře "designované" rady z příručky Stopařův průvodce po galaxii, které mají ve své jednoduchosti velký vtip.

Naopak se Jenningsovi daří při vedení herců a spolupráci s výtvarníky, kteří přece jen oživují děj a zaplňují místa po nedodělaných nápadech. Výborně hraje především Sam Rockwell v roli prezidenta a egomaniaka Zaphoda Beeblebroxe. Jeho ztřeštěná postava naplňuje původní představu. Navíc charisma, grimasy a zářivé barvy, které ho vždy obklopují, nutí nejčastěji diváka do smíchu a disco nálady, kdy se vše zdá jednoduché. A přece tento člověk hledá smysl života, vesmíru a vůbec, ale ve stylu Monty Pythonů. Martin Freeman v roli Arthura Denta dokáže postihnout britskou povahu, která se ráda dostane zpět do klidného vychutnávání propršeného rána. Ve filmu ale prožije lovestory a pochopí něco o Galaxii a jejím životě, to ale nestačíme vstřebat. Jeho přítele Forda Prefecta hraje hip-hoper Mos Def. Talent jistě má, ale zdá se, že svou postavu úplně nepochopil, a proto její význam klesá. Zooey Deschanel upoutá svými nečekanými proměnami, i když Trilian se nakonec stane obětí milostné zápletky. Příjemné výkony ukázal Bill Nighy v roli Startibartfasta, kdy jako distinguovaný architekt ukazuje Dentovi krásy vesmíru a chameleónský John Malkovich v roli Hummy Kavuly, připsané postavy a šedé eminence Galaxie. Nejlepším hercem se ale stal depresivní android Marvin. Hlasem Alana Rickmana komentuje všechny bláznivé činnosti pozemšťanů i mimozemšťanů a svými hláškami vždycky diváka dostane. Nakonec právě on zachraňuje osádku své lodi před nejhoršími střelci galaxie Vogony dávkou z pušky, která přenáší vnitřní pocity. Jak trefné.

Sam Rockwell v roli prezidenta Zaphoda Beeblebroxe

Film Stopařův průvodce po galaxii byl samozřejmě vytvořen jako parodie. Režisér Garth Jennings se musel přizpůsobit producentům, kdy nálada připomíná spíš snímky o Austinu Powersovi. Najdeme zde spoustu odkazů na sci-fi seriály i hloupé televizní show, stereotypy filmů noir s přídechem existencialismu. Pod vrchním proudem se ukrývá jasná satira na západní společnost. Nikdo neví, jak mohl vyhrát volby Zaphod Beeblebrox. Je to spíš hvězda šoubyznysu, ale o to možná šlo, a zároveň to lze i reálně (guvernérem Kalifornie se stal Arnold Schwarzenegger, u nás málem prezidentem Karel Gott). Nejkrutějšími bytostmi jsou odporní, hloupí, ale především byrokratičtí Vogoni, vyžívající se v poezii (nepochybně jde o groteskně přerostlé úředníky, ze kterých byl Adams frustrován). Okolo jejich domů a místností je šeď a nuda, která zabraňuje přírodě v růstu. A i o to jde ve filmu, který se vlastně týká ekologického tématu, kdy vše musí ustupovat betonování a asfaltování moderní civilizace. Návrat přírody se zdá nutný a životně důležitý. Nakonec můžeme říct, že se film povedl, se samotnou knihou má ale velmi málo společného. Podobně zábavných děl provázených inteligentním humorem a galaktickou atmosférou v kinech hned tak neuvidíte. Takže se jděte podívat a zjistíte, jak dobře jste knihu pochopili a jestli objevíte cestu ke smyslu života, vesmíru a vůbec.

autor: David Ašenbryl
Spustit audio

Více z pořadu