Šťastné a veselé? Ne vždy. Přinášíme to nejlepší z veselých i chmurných Vánoc naší historie
Čtvrtým rokem o Mikuláši přineseme 28 hodin archivních nahrávek rozhlasových pořačů z let 1937 až 1995 pro adventní, vánoční i silvestrovský nebo novoroční poslech. Dozvíte se, co si ženy nepřály pod stromeček dva roky před válkou, jak se slavily Vánoce na Valašsku před stoletím či kdo se staral o Třebechovický betlém v první půli šedesátých let.
Autoři vybrali staré pásky, které – až na drobné výjimky – dosud ve vánočním speciálu Rádia Retro nezazněly.
Šťastné a veselé Rádio Retro vysílá od půlnoci 5. prosince až do prvních dnů roku 2017. Poslouchat ho můžete na webu, v mobilní aplikaci iRadio, přes satelit nebo v systému pozemního digitálního vysílání DAB.
„Mezi emotivní vánoční obrázky jsme zařadili reportáž ze spojeneckého vysílání BBC z roku 1944, kde zaznívá báseň o domově se vzpomínkou na vojáka, který ji měl přednést na Štědrý večer v bunkru mezi zákopy, ale 23. prosince padl na hlídce. Protějškem rozhovorů s Čechoslováky u Dunkerque je vánoční poselství státního prezidenta Emila Háchy z roku 1939, z něhož je znát šeď a trýzeň protektorátního strachu,“ říká dramaturg Rádia Retro Tomáš Černý.
Lehký úsměv navodí vyprávění malíře Jana Slavíčka, jehož hlavní kouzlo spočívá ve vzpomínce na rok 1908, kdy budoucí mistr palety dostal svoje první štětce a konývku na terpentýn. A k zamyšlení přivede Miroslav Horníček v pořadu Tichá pošta z roku 1965, kde přemítá o anonymních dopisech a jejich pisatelích odhodlaných urazit, zaútočit, nezajímat se o skutečnost a její podrobnosti – jak to dnešnímu člověku připomíná fenomén internetových diskusí.
Estetiku vánočního rádia dokresluje hlas nezapomenutelného Karla Högera, jehož uslyšíme vyprávět o herecké práci v divadle, ve filmu, televizi a rozhlase a následně brilantně přednést povídku Jaroslava Haška Hodina pravopisu natočenou v padesátých letech.
Šťastné a veselé Rádio Retro nabízí také hudební archiválie. Nejen hudbu gramofonovou, ale také provozovanou speciálně pro vysílání před desítkami let. Pro leckoho může být objevem Serenáda od Jakuba Jana Ryby a jiný si vychutná Serenádu Sukovu, která už od konce druhé světové války nechybí na rozhlasové vlně o žádném Štědrém večeru. Z hudebního fondu archivu Českého rozhlasu jsme vybrali nahrávku z roku 1960, kde Serenádu Josefa Suka hraje orchestr z Japonska.