Starosti s ořešáky
V mnohých ovocných zahrádkách bývají ořešáky nejoblíbenějšími stromy, mnohdy náročnějšími než jejich užitečnost a velikost sklizně. Nejvážnějším problémem bývá jejich rozložitost do výšky i šířky, kterou si málokdo uvědomí při jejich vysazování.
Po mnoha letech někdy bývají na obtíž samotnému pěstiteli, nebo potřebují aspoň prořezat či zmenšit korunu. Specifickou vlastností ořešáků je ron mízy neboli plakání z každého řezu v nevhodnou dobu, v zimě i po celé jaro. Až na konci června a jen po celý červenec a srpen může být ořešák prořezáván i hlouběji, každý řez pilkou je třeba ohladit a zatřít buď štěpařským voskem nebo balakrylem právě proti ronu mízy.
Ořešáky bývají napadány houbovými nebo bakteriálními chorobami, ale i vlnovníkem ořešákovým - ve všech případech je nutno je ošetřit potřebnými chemickými prostředky. Hlavní infekce bývají vždycky v dolní části koruny, kam se musíme s postřikem dostat.