Šoupálek dlouhoprstý (VIDEO)

14. červen 2002
Vědecké zařazení Pěvci
Šoupálek dlouhoprstý

Šoupálek dlouhoprstý je vzhledově i chováním nenápadný ptáček, který šplhá po kůře stromů trhavými poskoky. Obývá většinu Evropy kromě nejsevernějších oblastí, velkou část Asie a Severní Ameriky. Je stálým ptákem, který se v mimohnízdním období potuluje nedaleko hnízdišť.

U nás jej najdeme celkem běžně, i když nepočetně, na většině území. Těžištěm jeho výskytu jsou spíše střední a vyšší polohy. Žije především v lesích, hlavně v lesích jehličnatých, ale i smíšených. Hnízdí však, i když mnohem řidčeji, i v lesích listnatých, ve starých parcích, alejích, břehových porostech a dalších typech rozptýlené zeleně se stromy, tedy v prostředí, které, jak se dříve tvrdilo, obývá jeho blízký příbuzný, šoupálek krátkoprstý.

Oba tyto druhy, o nichž hovoříme jako o podvojných druzích, jsou si velmi podobné a v přírodě je od sebe rozeznat jen podle vzhledu je mnohdy oříškem i pro zkušeného ornitologa. Šoupálek dlouhoprstý má tabákově hnědou, bíle skvrnitou svrchní stranu těla, bílou celou spodinu a nápadnější nadoční proužek. Zobáček je dlouhý, tenký, obloukovitě zahnutý. V přírodě je ale nejdůležitějším poznávacím znakem zpěv, který je hlasitější a delší než u šoupálka krátkoprstého a končí trylkem podobným trylku modřinky.

Některé jedince nelze však odlišit ani podle zpěvu, který může mít smíšený charakter, takže se dokonce připouští možnost ojedinělého křížení obou druhů šoupálků.

Při hledání potravy, kterou tvoří hmyz, jeho larvy, kukly i vajíčka a jiní drobní bezobratlí, šoupálek dlouhoprstý šplhá po kůře stromů, a to tak, že začne u paty stromu, vyšplhá v nepravidelné spirále vzhůru a pak opět sletí ke kořenům jiného stromu.

Hnízdo bývá ukryto v puklinách a štěrbinách i jiných polodutinách stromů, včetně budek, velmi často za odchlíplou kůrou, mezi poleny vyrovnané hranice dříví nebo i za okenicemi chat a bud. Bývá zavěšeno mezi bočními stěnami na podkladu z poměrně silných větviček, nejčastěji smrkových, obvykle v nepříliš stabilní poloze, takže mnoho hnízd bývá zničeno.

Základní údaje

Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) je podstatně menší než vrabec, shora hnědý a zespodu bílý. Je pro něj charakteristické, že přiletí k patě stromu, ve spirále šplhá vzhůru po kmeni, pak sletí k dalšímu stromu a celý cyklus se opakuje. Na rozdíl od šoupálka krátkoprstého se vyskytuje především v jehličnatých lesích, méně často i ve smíšených a listnatých lesích, někdy také v parcích. Živí se hmyzem a dalšími drobnými bezobratlými, které sbírá na kmenech a větvích. Hnízdo staví většinou na stromech v různých štěrbinách, za kůrou apod. Samička snáší od dubna 6 až 7 vajíček, a zatímco na nich sedí, samec jí přináší potravu. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Stálý pták.

Video: MOS, Jarmila Kačírková, Adolf Goebel