Soud: Svatovítská katedrála definitivně patří církvi
Stát prohrál odvolací soud o katedrálu svatého Víta na pražském Hradě. Památka tak definitivně patří církvi, a to včetně přilehlých nemovitostí. Rozhodl o tom pražský městský soud, který potvrdil říjnové rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1. Pravomocný verdikt ve sporu státu a církve o vzácné nemovitosti padl po více než 13 letech.
Vedle Svatovítské katedrály patří církvi celá Vikářská ulice s kanovnickými domy až po Nové proboštství, dále pak Prašná věž a kaple Všech svatých.
Zamítnutí odvolání státu zdůvodnil soudce pražského městského soudu Vladimír Fučík mimo jiné podrobným odkazem na zákona a další právní akty, které na určení vlastnictví mají nebo před listopadem 1989 měly vliv. "Zde se odvolací soud zcela ztotožňuje s právním názorem soudu prvního stupně," uvedl Fučík.
Zásadním důkazem ve sporu bylo nařízení vlády z roku 1954, kterým vláda rozhodla, že se správcem nemovitostí stává stát. Tento právní akt byl dosud vnímán tak, že se stát stal zároveň i vlastníkem. Podle soudu tehdy měla vláda převod vlastnických práv na stát skutečně v úmyslu. Převod vlastnictví měla zaručit formulace: "Pražský hrad jako sídlo prezidenta náleží všemu československému lidu." Podle soudu však takováto věta nemůže mít za následek změnu vlastníka.
Právnička Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Milada Šípková při vynesení verdiktu jen nevěřícně kroutila hlavou. "Nemohu nahrazovat a vykládat zákony z roku 1954 soudní mocí, ale můžu tyto zákony pouze zákonodárně změnit, zrušit, napravit," řekla. Stát má sice teoreticky ještě možnost dovolání k Nejvyššímu soudu, to však nemá odkladný účinek. dnešní rozhodnutí soudu je tak pravomocné.
Jak církev s definitivně získaným majetkem naloží, její právník Petr Zderčík při odchodu ze soudní budovy říct nedokázal. "To už není otázka na mě, ale je to přece kostel, respektive dva kostely. Nadále budou sloužit bohoslužebným účelům, zřejmě i turistům jako v dosavadním rozsahu," uvedl Zderčík.
Kardinál Miloslav Vlk odpoledne na internetové stránky České biskupské konference napsal: "Jsme tomuto rozsudku rádi, protože je to spravedlivý výrok. Kostel a církev patří k sobě, tím spíše katedrála a církev. Ona ji musí dobře spravovat. A já věřím, že podle zkušeností církve se správou majetku tomu tak bude."
Katedrála na třetím nádvoří Pražského hradu je významným náboženským i politickým symbolem České republiky. Její základní kámen byl položen už ve 14. století, současnou podobu ale získal chrám až po dostavbě v 19. a 20. století. Po roce 1989 se o její vlastnictví rozpoutal spor mezi katolickou církví a státem. Žalobu církevní subjekty proti Kanceláři prezidenta republiky podaly v prosinci 1992. Rozhodnutí soudkyně obvodního soudu Libuše Frycová, že vše patří církvi, městský soud zrušil.
Část týkající se kaple a baziliky skončila u Nejvyššího soudu, který v roce 2000 definitivně rozhodl, že církvi nepatří. Část týkající se katedrály a domu ve Vikářské uličce se pak na několik let zadrhla na nejasnostech okolo účastníků sporu. Nejprve nebylo jasné, kdo má zastupovat stát, pak se zase v souvislosti s opakovanými změnami církevního zákona řešilo, kdo má ve sporu zastupovat církev. I v této otázce nakonec musel rozhodovat Nejvyšší soud.
