SOČR, Stanislav Vavřínek a jejich hudba z celuloidu

Stanislav Vavřínek
Stanislav Vavřínek
Poslední vystoupení našich rozhlasových symfoniků na letošním Pražském jaru ve čtvrtek 31. května v Obecním domě je nazváno Hudba z celuloidu. Před těleso při něm předstoupí hostující dirigent Stanislav Vavřínek, ale skutečnou hvězdou je samotná filmová hudba.

Ve 20. století s tímto novým oborem hudebního umění přišla do styku nekonečná řada skladatelů včetně těch největších: od Prokofjeva, Šostakoviče, Milhauda, Honnegera, Hindemitha, Coplanda až po minimalistické tvůrce Reicha a Glasse. Někteří zhudebnili jeden dva filmy, jiní se na tuto práci soustředili po celý život. Mezi těmito specialisty na filmovou hudbu mají zvláštní místo i ve světové kinematografii čeští skladatelé. Právě jim a jejich tvorbě pro film je věnován tento večer.

Hned v úvodu koncertu uslyší návštěvníci důvěrně známé tóny z divácky nejúspěšnějšího českého filmu všech dob Pyšné princezny. Od jeho vzniku v roce 1952 zhlédlo tuto filmovou pohádku v kinech více diváků, než měla tehdejší Československá republika obyvatel. K nim přibyly další miliony u televizních obrazovek. Film za svůj úspěch vděčil nejenom skvělému režijnímu vedení Bořivoje Zemana a výtečném hereckému obsazení, ale také podmanivé hudbě Dalibora C. Vačkáře včetně půvabného ústředního šlágru Rozvíjej se, poupátko na verše Františka Hrubína.

Stanislav Vavřínek

Podobně jako Vačkář svázali své nejlepší tvůrčí síly s filmem dva skladatelé, od jejichž narození uplyne v tomto roce sto let: Jiří Srnka a Václav Trojan. První z nich bude na tomto festivalovém večeru zastoupen směsí filmové a televizní hudby, kterou speciálně pro tuto příležitost připravil asistent šéfdirigenta rozhlasového orchestru Vladimíra Válka Jan Kučera. Zazní v ní jak hudební motiv z televizních Broučků, tak největší Srnkův filmový šlágr Modravé dálky z protektorátního snímku Minulost Jany Kosinové. Při vyslovení jména Václava Trojana se asi každému z nás vybaví automaticky jméno Jiřího Trnky a jeho loutkové filmy. V programu koncertu je z nich zařazena hudba k pohádkám Císařův slavík a Princ Bajaja.

Na práci pro film výhradně orientovaný skladatel Zdeněk Liška bude zastoupen hudbou z dokumentu režiséra Martina Hoffmeistera Praha a nejmladší z této řady tvůrců, letošní šedesátník Ivan Kurz, suitou z právě probíhajícího televizního seriálu Četnické humoresky. Smetanovou síní tak možná poprvé zazní hvizd policejních píšťalek a automobilových klaksonů doprovázených svůdným motivem sólového altsaxofonu.

Četnické humoresky

Všechny tyto hudební lahůdky zprostředkuje od dirigentského pultu umělecký šéf Jihočeské komorní filharmonie Stanislav Vavřínek. Pochází z malého městečka Hluk uprostřed moravského Slovácka, kde se ještě jako dítě učil hrát na flétnu. Letos pětatřicetiletý dirigent má už za sebou řadu úspěchů včetně suverénního vítězství v mezinárodní soutěži v belgickém Neerpeltu s Pražským studentským orchestrem, dvojnásobného vítězství v rozhlasové soutěži Concerto Bohemia či hostování u většiny tuzemských symfonických orchestrů. Dirigoval také v Německu, Rakousku, Polsku, Japonsku i v africkém Durbanu. Doporučil ho tam slavný italský dirigent a shodou okolností hrdina dvou celovečerních hudebních filmů Předehra ke slávě a Volání osudu Roberto Benzi, u něhož Vavřínek po dokončení pražské AMU absolvoval mistrovské kurzy. Na svém kontě má sedm kompaktních disků s nahrávkami Haydna, Mozarta, Dvořáka, Čajkovského, Šostakoviče a Bartóka, na koncertních pódiích doprovázel například Dagmar Peckovou, klavíristy Ivana Moravce a Eugena Indjiče nebo houslisty Václava Hudečka a Pavla Šporcla.

(autor je dramaturg festivalu Pražské jaro)