SOČR, Stanislav Vavřínek a jejich hudba z celuloidu
Poslední vystoupení našich rozhlasových symfoniků na letošním Pražském jaru ve čtvrtek 31. května v Obecním domě je nazváno Hudba z celuloidu. Před těleso při něm předstoupí hostující dirigent Stanislav Vavřínek, ale skutečnou hvězdou je samotná filmová hudba.
Ve 20. století s tímto novým oborem hudebního umění přišla do styku nekonečná řada skladatelů včetně těch největších: od Prokofjeva, Šostakoviče, Milhauda, Honnegera, Hindemitha, Coplanda až po minimalistické tvůrce Reicha a Glasse. Někteří zhudebnili jeden dva filmy, jiní se na tuto práci soustředili po celý život. Mezi těmito specialisty na filmovou hudbu mají zvláštní místo i ve světové kinematografii čeští skladatelé. Právě jim a jejich tvorbě pro film je věnován tento večer.
Hned v úvodu koncertu uslyší návštěvníci důvěrně známé tóny z divácky nejúspěšnějšího českého filmu všech dob Pyšné princezny. Od jeho vzniku v roce 1952 zhlédlo tuto filmovou pohádku v kinech více diváků, než měla tehdejší Československá republika obyvatel. K nim přibyly další miliony u televizních obrazovek. Film za svůj úspěch vděčil nejenom skvělému režijnímu vedení Bořivoje Zemana a výtečném hereckému obsazení, ale také podmanivé hudbě Dalibora C. Vačkáře včetně půvabného ústředního šlágru Rozvíjej se, poupátko na verše Františka Hrubína.
Podobně jako Vačkář svázali své nejlepší tvůrčí síly s filmem dva skladatelé, od jejichž narození uplyne v tomto roce sto let: Jiří Srnka a Václav Trojan. První z nich bude na tomto festivalovém večeru zastoupen směsí filmové a televizní hudby, kterou speciálně pro tuto příležitost připravil asistent šéfdirigenta rozhlasového orchestru Vladimíra Válka Jan Kučera. Zazní v ní jak hudební motiv z televizních Broučků, tak největší Srnkův filmový šlágr Modravé dálky z protektorátního snímku Minulost Jany Kosinové. Při vyslovení jména Václava Trojana se asi každému z nás vybaví automaticky jméno Jiřího Trnky a jeho loutkové filmy. V programu koncertu je z nich zařazena hudba k pohádkám Císařův slavík a Princ Bajaja.
Na práci pro film výhradně orientovaný skladatel Zdeněk Liška bude zastoupen hudbou z dokumentu režiséra Martina Hoffmeistera Praha a nejmladší z této řady tvůrců, letošní šedesátník Ivan Kurz, suitou z právě probíhajícího televizního seriálu Četnické humoresky. Smetanovou síní tak možná poprvé zazní hvizd policejních píšťalek a automobilových klaksonů doprovázených svůdným motivem sólového altsaxofonu.
Všechny tyto hudební lahůdky zprostředkuje od dirigentského pultu umělecký šéf Jihočeské komorní filharmonie Stanislav Vavřínek. Pochází z malého městečka Hluk uprostřed moravského Slovácka, kde se ještě jako dítě učil hrát na flétnu. Letos pětatřicetiletý dirigent má už za sebou řadu úspěchů včetně suverénního vítězství v mezinárodní soutěži v belgickém Neerpeltu s Pražským studentským orchestrem, dvojnásobného vítězství v rozhlasové soutěži Concerto Bohemia či hostování u většiny tuzemských symfonických orchestrů. Dirigoval také v Německu, Rakousku, Polsku, Japonsku i v africkém Durbanu. Doporučil ho tam slavný italský dirigent a shodou okolností hrdina dvou celovečerních hudebních filmů Předehra ke slávě a Volání osudu Roberto Benzi, u něhož Vavřínek po dokončení pražské AMU absolvoval mistrovské kurzy. Na svém kontě má sedm kompaktních disků s nahrávkami Haydna, Mozarta, Dvořáka, Čajkovského, Šostakoviče a Bartóka, na koncertních pódiích doprovázel například Dagmar Peckovou, klavíristy Ivana Moravce a Eugena Indjiče nebo houslisty Václava Hudečka a Pavla Šporcla.
(autor je dramaturg festivalu Pražské jaro)