Skála v Dolech u Luže ukrývá prehistorické poklady. I geology v ní překvapila přítomnost uhlí

Obec Doly leží tři kilometry od městečka Luže. Na západním okraji vesnice, na levém břehu říčky Krounky, vystupuje nad jejím korytem několikametrový skalní útes. Místy má výšku až 15 me a na délku měří 30 m. Tato lokalita je velmi výjimečná. Nachází se zde několik vrstev a typů hornin. Ale hlavně, mezi jednotlivými sedimenty se objevuje i „uhlí“, což je v rámci naší republiky velmi vzácné. Běžně se totiž v terénu vrstvy uhlí na denním světle neobjevují. Obsahují zbytky prehistorických rostlin, které teď zkoumají paleobotanici.

„Pro nás geology je skála v Dolech velmi cenným zdrojem informací. Je to skutečně v podstatě geologická učebnice. Lidem rádi tento skalní výchoz ukazujeme a jezdíme sem i s exkurzemi, a to nejen z řad odborníků,“ vysvětluje geolog Daniel Smutek z Národního geoparku Železné hory.

„Lokalita v Dolech u Luže vypráví devadesát milionů let starý příběh o nástupu moře v období křídy a o vzniku tzv. křídového uhlí. Ostatně, o jeho těžbu se už kdysi lidé pokoušeli i v okolí Dolů,“ uvádí Daniel Smutek. „V těch jednotlivých vrstvách vidíme, jak na podložní tmavošedé sedimenty z okolí Rychmburka (tzv. rychmburské droby) nasedají běložluté pískovce, jako pozůstatek posledního moře v Čechách. A tyto pískovce přecházejí do několika metrů mocné vrstvy jílovců s rostlinnou hmotou. Ta má právě místy charakter uhlí,“ dodává geolog.

Fosilní zbytky prehistorických rostlin teď zkoumají paleobotanici. „Zatím máme zprávy o tom, že se v uhelných vrstvách v Dolech našla drť rostlin typu vavřínů nebo magnolií. Ale je to příběh, který ještě nemá konec. V současné době odborníci provádějí analýzy těchto rostlinných pozůstatků a otisků, a to na pracovišti Národního muzea v Praze pod vedením odborníka na paleoekologii a paleobotaniku docenta Jiřího Kvačka,“ uzavírá geolog Daniel Smutek.