Sedmnáctý listopad - svátek, který patří nejen studentům
Sedmnáctý listopad je v české historii spojen především se studentstvem - konkrétně s manifestacemi, při nichž na sebe mládež vzala roli nositele svědomí národa. V roce 1939 se v mohutnou manifestaci odporu proti okupaci změnil pohřeb Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn při zásahu německých vojáků proti průvodu na oslavu vzniku republiky. O padesát let později se vydal patnáctitisícový průvod studentstva z Vyšehradu do centra města opět. Důvodem bylo jak uctění památky právě Jana Opletala, tak protest proti pokračující nesvobodě.
Změnu bylo ve vzduchu cítit již nějakou dobu. Němci z východní části země prchali směrem na západ, Berlínská zeď byla čerstvě stržena, a tak celá česká společnost čekala na vhodnou záminku. Věděli to studenti, věděl to také režim. Ten sice nemohl nepovolit průvod k uctění památky Opletala, také však nehodlal dopustit nějaké větší protestní akce. V každém případě nehodlal shromážděné desetitisíce lidí pustit na Václavské náměstí. Zablokoval je tedy na Národní třídě, kam nasadil své nejtvrdší jádro (včetně červených baretů) pořádkových sil, vybavené mimo jiné i obrněnými transportéry. Vše skončilo brutálním zmlácením všech zúčastněných. Zraněno bylo na 600 demonstrantů a přes počáteční snahu vše ututlat a zkreslit se události tehdejší vládnoucí garnituře vymkly z ruky. V následujících dnech se ke stávkujícím studentům přidali herci a posléze také ostatní občané země, což nakonec znamenalo konec komunistického režimu. O dva dny později bylo v pražském Činoherním klubu založeno Občanské fórum - pozdější vítěz prvních svobodných voleb.