Rybák obecný
Tohoto ptáka by mohl méně znalý pozorovatel považovat za racka. Racek to však není, i když je mu dost podobný. Přestože se nejedná právě o hojný druh, řada lidí jej zná, i když třeba ne pod tímto jménem. Vzhledem hluboce vykrojenému vidlicovitému ocasu bývá označován lidovým názvem mořská vlaštovka.
Již samotný jméno rybák naznačuje, že potravou tohoto ptáka jsou drobné rybky, které loví typickým způsobem. Rybáci přeletují jakoby trhavým letem nad vodní hladinou a po spatření kořisti se střemhlav spouštějí k vodní hladině. Často se také při pátrání po rybičkách třepotají na jednom místě, podobně, jako to známe u poštolky obecné. Rybák obecný se ozývá chraplavým hlasem.
Rybák obecný se vyskytuje jen v některých oblastech České republiky, a to tam, kde se nalézají vhodné vodní nádrže. Rybáci obecní hnízdí v koloniích, které nejčastěji najdeme na plochých nezarostlých rybničních ostrůvcích.
Velice zajímavé je pozorování rybáků obecných při toku, který probíhá ve vzduchu i na zemi. Nejzajímavější je pak ta část toku, kdy se rybáci vzájemně obdarovávají ulovenou rybičkou. Ze svých afrických zimovišť se k nám rybáci obecní vracejí v dubnu. V této době je můžeme spatřit i na vodních plochách daleko od pravidelných hnízdišť. Na jejich přítomnost nás pak může upozornit právě jejich typický hlas.
Poslechněte si, jak o rybákovi mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:
Rybák obecný (Sterna hirundo) je středně velký druh rybáka. Dospělí ptáci mají černou čepičku a červený zobák s černou špičkou. Výrazný je rovněž hluboce vykrojený ocas. Dosahují délky 34-37 cm, hmotnosti 110 - 170 g, rozpětí jejich křídel činí 70-80 cm. Hnízda staví na zemi na málo zarostlých místech, často jen na naplaveném štěrku. Od konce dubna do července snáší 1-4 vejce, na hnízdě sedí oba ptáci (ze 3/4 času samice) 21-22 dní, a oba rodiče se podílejí také na krmení mláďat. Hnízdiště opouštějí od srpna, poslední ptáci se u nás zdržují do října.
Video: MOS, Adolf Goebel
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
