Rok 2007 v Polsku

31. prosinec 2007

Na počátku právě uběhlého roku se mohlo zdát, že se předseda polské vlády Jaroslaw Kaczyňski a jeho strana Právo a spravedlnost, kterou založil se svým dvojčetem Lechem, momentálně prezidentem Polska, udrží u moci.

0:00
/
0:00

Jenže koaliční partneři Práva a spravedlnosti- Sebeobrana populistického Andrzeje Leppera, který sám sebe deklaroval jako vůdce chudých rolníků a národně katolická Liga polských rodin se ukázaly jako nejistí partneři. Lepper byl opakovaně odvolán z funkce vicepremiéra a ministra zemědělství, vždy pro podezření z účasti v různých skandálech.

Nejprve šlo o to, že vedení strany Sebeobrana údajně nabízela funkce v aparátu ženám za sexuální služby. Toto obvinění se nakonec nepotvrdilo, nicméně se později objevilo podezření z korupce na ministerstvu zemědělství, které Andrzej Lepper vedl. Dva jeho blízcí spolupracovníci byli podezřelí z toho, že si řekli o dvaceti milionový úplatek za to, že ministerstvo převede z fondu rolnické půdy některé pozemky na stavební parcely. To by mnohonásobně zvýšilo jejich hodnotu. Šlo o atraktivní půdu poblíž asi nejhezčí oblasti Polska-Mazurských jezer.

Premiér Jaroslaw Kaczyňski se dostával do stále složitější situace. Věděl, že koalice visí na vlásku. Zbavoval se všech i svých nejbližších spolupracovníků, buď při podezření z korupce, nebo se s nimi nakonec nemohl dohodnout. Už předloni odešel z funkce předsedy vlády Kazimierz Marcinkiewicz. Poté počátkem roku kabinet opustil ministr národní obrany Radoslaw Sikorski-opět pro neshody s novým premiérem Kaczyňskim.

V létě se koalice rozpadla. Protože Jaroslaw Kaczyňski nechtěl vést menšinovou vládu, přistoupil na předčasné volby. Politické strany v Sejmu se dohodly na jeho rozpuštění. 21. října se v Polsku po dvou letech znovu volilo.

Strana bratří Kaczyňských Právo a spravedlnost utrpěla porážku od opoziční liberální Občanské platformy. Ne třetím místě skončilo levicově středové uskupení Levice a demokraté. Do Sejmu se jako poslední dostala Polská lidová strana, orientovaná na voliče z venkova.

Premiérem se stal šéf Občanské platformy Donald Tusk. Protože Občanská platforma nezískala nadpoloviční většinu v Sejmu, dohodla se nakonec na koalici s lidovci. Do parlamentu se ke všeobecné úlevě nedostaly ani Sebeobrana, ani Liga polských rodin, které tak patrně na dlouhou dobu ztratí v Polsku vliv.

Zatímco Jaroslaw Kaczyňski odešel do opozice, jeho bratr Lech je stále prezidentem. Vědělo se, že se s novým předsedou vlády Donaldem Tuskem nemají příliš v lásce a tak nebylo divu, že se od počátku dostávali vzájemně do křížku. Prezident nejprve odmítal přistoupit na to, aby se někdejší spojenec jeho bratra Radoslaw Sikorski stal novým ministrem zahraničí. Nakonec tomu ale nedokázal zabránit.

Krátce po volbách bylo jasné, že se změní zahraničně politická orientace. Zatímco bratří Kaczyňští spoléhali výhradně na Spojené státy, nová vláda hovoří o nápravě vztahů s Evropskou unií, ale hlavně s Ruskem a Německem. Kontakty se dvěma posledně jmenovanými byly za předchozí vlády na bodu mrazu.

Podobně jako v Česku radar, hodlaly USA umístit na polském území rakety Patriot, které měly být součástí obranného systému proti útokům zvenčí. To vyvolalo zuřivost v Rusku, které opakovaně hrozilo, že budování systému protiraketové obrany v Česku a Polsku považuje za nepřátelský akt. Donald Tusk ale proti dosavadním praktikám předchozí vlády připustil, že bude o rozmístění raket jednat i s Moskvou. Krátce poté se objevil pozitivní signál z ruské strany. Moskva totiž po dvou letech zrušila embargo na dovoz polského masa na svůj trh. Zákaz Rusko zdůvodňovalo údajnou nedostatečnou kvalitou dováženého masa. Embargo přestalo platit těsně před koncem roku. Paradoxně v době, kdy se v Polsku znovu objevila ptačí chřipka. Ruská strana tvrdí, že se zrušení zákazu nebude týkat vojvodství, kde se ptačí chřipka objevila. Poláci zase argumentují, že drůbeží maso tvoří jen nepatrnou část masného exportu do Ruska.

Závěr roku byl také ve znamení dalšího konfliktu mezi Donaldem Tuskem a prezidentem. Tentokrát se nemohli shodnout, zda by měli polští vojáci odejít z Iráku v říjnu 2008, nebo tam ještě zůstat, jak si přál prezident.

Poslední událostí roku bylo to, že se Polsko podobně jako my stalo součástí tzv. Schengenského prostoru. V praxi to znamená, že Poláci budou moci do sousedních zemí Evropské unie cestovat bez hraničních kontrol a naopak.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio