Rok 1978: Přestřelka na hranicích

3. září 2018

Případ bratranců Barešových, kteří se chtěli za každou cenu dostat na Západ, neměl v české historii obdoby.

K cestě si totiž trojice mladíků vzala jako rukojmí autobus plný středoškoláků, kteří naštěstí z dramatu, které v noci z 23. na 24. května 1978 zažil hraniční přechod v Pomezí nad Ohří, vyvázli bez zranění.

Rok 1964: Falešná hra Státní bezpečnosti. Jak televize „objevila“ tajné nacistické dokumenty

Ladislav Bittman

V USA zemřel 18. září 2018 Ladislav Bittman, který v roce 1964 vymyslel a provedl mystifikační akci komunistické Státní bezpečnosti: na dně Černého jezera na Šumavě byly objeveny bedny s údajnými dokumenty nacistů. Až po roce 1968 vyšlo najevo, že šlo dezinformační operaci StB s krycím názvem Neptun.

Milan, Robert a Václav Barešovi, kterým bylo v té době 26, 22 a 20 let, pocházeli z prostředí provozovatelů pouťových atrakcí. Ani jeden nedokončil devítiletku a měli dost zkušeností s drobnou kriminalitou.

Nejstarší Milan měl koncem května 1978 nastoupit počtvrté do vězení, za mříže ale nechtěl. Místo toho si vysnil cestu na Západ, ke které přemluvil dva bratrance. Jejich plán byl jednoduchý - seženou zbraně, pak si vezmou rukojmí a tak se dostanou přes hranici.

Na cestu se vydali 23. května ráno, když Robert Bareš vyzvedl bratrance u okraje Prahy. Pokus o vyloupení hájenky na Lounsku nevyšel, napodruhé se jim pušky už získat podařilo na samotě nedaleko Řevničova u Rakovníka. V trabantu dorazili večer do Chebu a začali hledat vhodné rukojmí. Uvažovali, že by použili západoněmecké turisty, nakonec se rozhodli unést autobus.

Dva mrtví a dva zranění

U Jesenické přehrady narazili na autobus plný studentů na výletě. Gymnazisté hledali domluvené ubytování a Barešovi využili toho, že dospělý doprovod vystoupil a vyjednával nocleh. Vpadli do autobusu a počáteční smích studentů umlčel výstřel do vzduchu. Autobus zamířil k hranici a cestou Barešovi propustili dva chlapce, aby pohraničníkům předali varování, že pokud je nepustí, „všechno rozsekají“.

Rok 1947: Chtěli prý jen projít. Jak se banderovci pokoušeli probít na Západ

Nejdřív sloužil Anatolij Drozdovič u banderovců, pak se přidal k Rudé armádě. Po válce byl zatčen a odsouzen k 25 letům v gulagu

Jen málo příběhů vzbuzuje tolik emocí, jako pokus členů Ukrajinské povstalecké armády (UPA) probít se po konci druhé světové války z Ukrajiny na Západ.

Ve tři čtvrtě na osm večer autobus zastavil před závorou přechodu v Pomezí. Své požadavky únosci podpořili výstřely - a nakonec se podařilo dosáhnout dohody, že Barešovi rukojmí s výjimkou řidiče propustí a poté budou moci odjet do Německa. Když studenti vystoupili, vyrazil autobus z prostoru hraničního přechodu a Barešovy dělila od západního Německa jen dlouhá rovinka.

Zhruba 150 metrů před hranicí však vjel do cesty autobusu obrněný transportér, ukrytý vedle silnice. Strhla se přestřelka, a když zbraně utichly, zůstali na místě dva mrtví a dva zranění. Střelbu nepřežil iniciátor únosu Milan Bareš a nevinný řidič autobusu Jan Novák, po němž zůstala manželka a dvouletý syn.

Soud v září 1978 Roberta poslal na šibenici a Václava na 25 let za mříže. Kromě únosu jim vyšetřovatelé kladli za vinu i smrt řidiče autobusu, polistopadové vyšetřování ale ukázalo, že jeho smrt způsobila nejspíš střelba pohraničníků. Za ni se mělo zodpovídat několik důstojníků, kvůli promlčení ale verdikt už nepadl.

Dokudrama Přestřelka na hranicích scenáristy Jana Mazance režírovala Olga Šubrtová, účinkují Tomáš Drápela, Tomáš Havlínek, Václav Švarc a Taťána Kupcová. O případu si pak s historikem Liborem Svobodou z Ústavu pro studium totalitních režimů povídá Veronika Kindlová.

autor: David Hertl
Spustit audio

Starší díly

Nejnovější díly

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.