Říjen k zimě hlavu kloní

8. říjen 2004

Období příslovečného klidného a slunečného počasí babího léta, s nočními a ranními mlhami a o polednách s pastelově modrou oblohou, zabarvujícím se listím stromů a poletujícími vlákénky pavučin, bývá zpravidla kolem poloviny první říjnové dekády přerušeno ochlazením. Řečeno slovy lidové pranostiky, to svatý František zahání lidi do chýšek.

O františském ochlazení v oblasti našich pohraničních hor se už běžně zaznamenává sněžení a výskyt dnů prvního sněhového poprašku a sněhové pokrývky. Tak např. v roce 1999 sníh poprvé napadl ve vyšších polohách Šumavy už 5. října a v roce 2000 se vyskytla na vrcholcích Šumavy a Krušných hor, při teplotě 0 až -2 stupně Celsia, až pěticentimetrová sněhová pokrývka v noci ze 6. na 7. října. V horských a podhorských oblastech našeho území byly proto františské povětrnostní poruchy tradičním signálem pro ukončení pastvy na horských pastvinách a dobytek se sháněl do níže ležících poloh, do okolí vesnic a dvorů. Říkalo se proto, že svatý František vyprazdňuje horské salaše.

Tento vpád často už opravdového podzimního počasí vlastně rozděluje celý rozsáhlý úsek babího léta na období svatováclavského babího léta a na tereziánské babí léto. Povětrnostně ještě poměrně příznivé léto svaté Terezie, tato druhá část babího léta není pouze klimatickým úkazem našich přírodních podmínek, ale postihuje podstatnou část evropského subkontinentu, od východní Evropy až po Velkou Británii a od Skandinávie až po Balkán.

Podzim

V dalším průběhu měsíce října však ráz počasí získává stále více na podzimním charakteru. Ve dnech na přelomu druhé a třetí říjnové dekády až po poslední dny října se v dlouhodobém průměru na naše území dostavuje výrazně chladnější časový úsek tzv. šimonských chladen. Tímto ochlazením začíná povětrnostně už méně příznivé období vrcholícího podzimu, pro který je příznačný zvýšený výskyt sychravých, chladných a větrných dnů, ranních mrazíků a mrazů, mlh a jinovatek. O jejich častém výskytu v samotném období šimonských chladen existuje nepřeberné množství jak historických písemných záznamů, tak především objektivních informací z posledních století získaných meteorologickým přístrojovým měřením.

autor: Zdeněk Vašků
Spustit audio