Révo, révo požehnaná...
Vinná réva patří do čeledi révovitých (Vitaceae). Révovité jsou popínavé dřeviny, které za pomocí úponků obrůstají jiné dřeviny. Někdy mohou dorůst do výšky až 30 metrů a kmen může být široký až 1,5 m.
Divoké formy rostou většinou ve vlhkých lužních lesích nebo v křovinách na březích vodních toků. Z čeledi révovitých je u nás původní například loubinec (Citrullus) nebo posed (Bryonia).
Vinná réva (Vitis vinifera) pochází ze Středomoří. V nejteplejších obdobích čtvrtohor se ale některé odrůdy dostaly až do severní Evropy, severní Afriky a střední Asie.
Vinná réva je jednou z nejstarších rostlin pěstovaných člověkem. Jak přesně ale došlo k vyšlechtění kulturní révy z planých druhů, není přesně známo. Dnes se nejrůznější odrůdy révy pěstují v mírném pásmu celého světa. Zvláště v teplých oblastech s výhřátou půdou a půdou bohatými na živiny.
K nám, respektive na jižní Moravu, přivezli tuto plodinu v roce 1248 členové templářského řádu. Dnes je rozloha vinic České republiky odhadována na 12.000 ha, což je 0,3% vinic v celé Evropské unii. Nachází se u nás celkem čtyři vinařské oblasti: znojemsko-mikulovská, hustopečsko-hodonínská, bzenecko-strážnická a česká, kam spadají vinohrady na Čáslavsku, Mělnicku, Roudnicku, Žernosecku, Mostecku a v okolí Prahy.
Nejčastěji se u nás pěstuje veltlínské zelené, müller thurgau a ryzlink vlašský, z modrých odrůd pak svatovavřinecké.
Palčivým problémem, který musejí vinaři řešit, jsou škody, které jim na úrodě způsobují špačci. Má tento konflikt rozumné řešení? Na to jsme se pokoušeli přijít v diskusním pořadu Třetí dimenze, kam jsme si pozvali jak zástupce Svazu vinařů České republiky, tak zástupce České společnosti ornitologické. Záznam diskusního pořadu Třetí dimenze si můžete poslechnout zde.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo.