Rebarbora neboli reveň

17. září 2004

Je to vytrvalá rostlina s přízemními velkými, široce srdčitými listy, vyrůstajícími z dřevitého oddenku. Užitkovou částí jsou silné, dlouhé zelené nebo i červené řapíky, které se sklízejí opakovně od konce dubna a všestranně se kuchyňsky využívají. Ve starších listech i řapících stoupá obsah žádoucí kyseliny šťavelové, ale upotřebí se i listy mladé s vysokým obsahem sacharidů, bílkovin, vitamínů a minerálů.

Rebarbora není náročná na pěstování, roste i v mírném přistínění na stejném místě i přes deset let. Rozmnožuje se oddělky do hluboce zpracované půdy s bohatou zásobou humózních živin, na lehčích půdách je sklizeň ranější. Dobou přesazování je převážně konec září až říjen, někdy také zjara. Výsev ze semen není běžný. Rebarboru je třeba každoročně přihnojovat vysokými dávkami dusíku, fosforu i draslíku, což odpovídá dobrému humóznímu kompostu. Sklízejí se nejsilnější listy vytrháváním, z trsu se získají až tři kilogramy řapíků. Od poloviny června se již nesklízí. Čepele listů nezkrmujeme, ale kompostujeme.

Spustit audio

Více z pořadu