Realitní krize dolehla i na americké svatostánky

30. leden 2011

Krize na americkém realitním trhu v posledních letech nezasáhla jen obytné a komerční nemovitosti, ale i náboženské budovy. Církve si stejně jako třeba majitelé rodinných domů braly hypotéky, které nyní nemohou splácet, a přicházejí o své svatostánky. Banky od roku 2008 zabavily téměř 200 kostelů a dalších církevních budov, napsal deník Wall Street Journal. V předchozích dvou letech přitom podobný osud potkal jenom osm takových nemovitostí. Nyní podle listu zabavení hrozí dalším stovkám kostelů. „Církve jsou další vlnou v této ekonomické krizi,“ řekl deníku reverend Jesse Jackson. Ten předsedá neziskové organizaci, jež se snaží zadluženým církevním společenstvím vyjednat lepší podmínky s jejich bankéři.

Vinu na neutěšené situaci církví mají i klesající příspěvky jejich členů, na něž také dopadla nedávná recese, ze které se americké hospodářství ještě zdaleka nezotavilo. Mnoho katolických far tak muselo ukončit svou činnost. Synagogy pak zase třeba slučují své náboženské obce. Nejvíce ale realitní krize dopadla na nezávislé církve, kterým chybí zastřešující organizace, jež by jim v čase nouze pomohla. „Náboženské organizace se sice řídí Božími zákony, ale podléhají také ekonomickým zákonům,“ podotýkají představitelé firmy CoStar, která poskytuje realitní služby. Mnoho zadlužených církví je ve státech, jako je Kalifornie, Florida, Georgia či Michigan, kde je největší míra zabavených nemovitostí ve Spojených státech.

Církve se v mnoha případech dostaly do potíží, když si půjčily na stavbu většího svatostánku. Díky někdejšímu rozmachu trhu s bydlením jim totiž přibývali věřící. Je to i případ Rodinného křesťanského centra v kalifornském Orangevale. Na začátku 90. let minulého století mělo pár set věřících, v roce 2002 jich již bylo 650. Půjčilo si proto zhruba čtyři miliony dolarů na stavbu nového kostela pro 1000 lidí. V roce 2006 se ale začal hroutit trh s nemovitostmi. Jeho propad následovalo nárůst nezaměstnanosti a počtu zabavených domů. Mnoho farníků se odstěhovalo a ti, kteří zůstali, značně omezili své příspěvky. Hodnota nové nemovitosti mezitím klesla z 8 a půl milionu dolarů v roce 2002 na 2a půl milionu dolarů v roce 2008.

Církev nebyla schopná splácet svou půjčku a o nemovitost přišla. Nyní sídlí v bývalém obchodě s nábytkem v kalifornském Roseville. Podobný osud podle citovaného deníku v příštích letech čeká i další církve. Na své nové svatostánky si totiž často nebraly hypotéky, ale dluhopisy s odloženou dobou splácení a větší následnou splátkou. Až je budou muset za několik let splatit, zřejmě na to nebudou mít peníze. Jeden z pastorů, jehož farnost se dostala do finančních problémů, si z toho ale nedělá těžkou hlavu. „Budova církev nedělá. Nějak si poradíme,“ řekl listu pastor Johnny Zapara z kalifornského Sacramenta.

autor: smi