Rákosník proužkovaný

7. říjen 2011
Vědecké zařazení Pěvci

Okraje rákosin u rybníků, ostřicové porosty prorůstající nízkými vrbovými křovinami tvoří typický biotop rákosníka proužkovaného. Jeho zpěv je souvislé rychlé střídání skřípavých, vrzavých, cvrčivých slabik s charakteristickým trilkem. Jako jediný z našich tří běžně hnízdících rákosníků vyletuje při tom do vzduchu a klouzavým letem dosedá na vršek keře nebo na převyšující byliny.

Všichni rákosníci jsou výhradně hmyzožravci, jsou proto přísně tažní a jejich zimoviště leží vesměs až v tropické rovníkové a západní Africe. Patří mezi ptáky, kteří se k nám do svých domovů vracejí na jaře mezi posledními, aby nás hned po vyhnízdění opustili jako první. Na základě kroužkování víme, že k odletu dohází již od poloviny července. U nás tráví sotva tři měsíce a zbytek roku jsou na cestách a v zimovištích, kde většinou teprve přepelichávají, tj. ztrácejí valnou část obnošeného peří a čekají, až jim naroste nové.

V krátkém období hnízdění u nás musejí proto náramně pospíchat, aby stihli až dvakrát vychovat mláďata a ještě se zásobit vrstvou tuku na dalekou cestu do zimovišť. Často proto v létě vyhledávají porosty rákosu, napadené množstvím sladkých mšic, po nichž rychle ztloustnou.

Poslechněte si, jak o rákosníkovi mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:

Hned po příletu nastává krátké období toku, plné zpěvu, honiček samečků, obhajujících své okrsky. Samičky si pak vyberou partnery a společně začnou se stavbou hnízda. Rákosník proužkovaný si nestaví hnízdo umě vpletené a zavěšené mezi několik stébel rákosu, jako to dělá rákosník obecný, ale skrývá je do trsu ostřice, stařiny nebo nízkého hustého keříku. Do hotového hnízda samička pak snese většinou pět vajíček, žlutohnědě jemně skvrnitých, takže vypadají jako jednobarevná. Rychlému tempu hnízdění je přizpůsobena i velmi krátká doba inkubace vajíček a doba krmení mláďat. Dohromady jim na to stačí jen 20-25 dní.

Základní údaje

Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) dorůstá délky 11,5–13 cm, v rozpětí křídel měří 17–21 cm a váží 10–15 g. Má hnědý, tmavě skvrnitý hřbet a křídla, černě žíhané temeno, světlou spodinu těla a bělavý nadoční proužek. Končetiny jsou šedavé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Video: MOS, Adolf Goebel

autor: Pavel Pelz

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.