Půda po povodních
Teď v předjaří se znovu vracím k starostem, které mohou mít pěstitelé, kterým srpnové povodně zaplavily zahrádky. V médiích se dokonce objevila sdělení, že půda po povodni je na tři roky vyřazena z využívání, že je otrávena těžkými kovy a nejrůznějšími infekcemi.
Mnohé z těchto poplašných scénářů nejsou pravdivé a vedou k dezinformaci. Navíc je značný rozdíl mezi několikadenní povodní a delší dobu trvající záplavou. Na pozemcích zasažených povodní došlo především k vyluhování základních (biochemických) živin a ty je třeba půdě urychleně doplnit. V listopadu jsme doporučovali povápnit každých 10 m2 plochy dávkou buď 1 kg prachového vápna nebo 2 kg mletého vápence, mělce hráběmi zapravit. V krátké době jednoho dvou týdnů doplnit dusíkaté a fosforečné živiny nejlépe dávkou 0,1 kg hnojiva Amofos na stejnou plochu a po dalším časovém odstupu 0,1 kg draselné soli. V žádném případě nepoužívat půdní herbicidy. Pokud jde o těžké kovy, půdy jimi nejsou zamořené, neboť zředění jejich eventuálních sloučenin bylo obrovské. Ze všeho nejdůležitější je půdu obdělávat a pěstovat na ni třeba trávníkové, plevelné i užitkové rostliny. To vše vychází z půdních rozborů minulých záplav na Moravě.