První vlaštovky přiletěly o víkendu

Minulý týden panovalo v Evropě teplé počasí, což mohlo urychlit tah stěhovavých ptáků. Současné ochlazení však vlaštovkám a dalším hmyzožravcům nepřeje, protože za nízkých teplot nebudou mít k dispozici dostatek potravy. Navíc jsou po dlouhé cestě z Afriky vyčerpaní a potřebovali by rychle obnovit tukové zásoby. Kromě vlaštovek již přiletěli například skřivani, čejky, konipasi, drozdi, rehci i první čápi.

„Jedna vlaštovka skutečně jaro nedělá, přesto se ale jaro nezadržitelně blíží,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Návrat tažných ptáků je symbolem jara odpradávna. I v dnešní době se pozorování ptáků v této době věnuje nejvíc lidí.“
Vlaštovka je také jedním z pěti druhů, jejichž přílet sledují děti i dospělí v celé Evropě. Kampaň Jaro ožívá naleznete na stránkách www.springalive.net. Naše vlaštovky patří mezi vybrané posly jara spolu s čápy, kukačkami, rorýsy a vlhami. Jaro ožívá organizuje v evropských a afrických zemích BirdLife International, u nás zastoupený Českou společností ornitologickou.

Vlaštovky obecné jsou drobní pěvci, hnízdící ve většině případů v blízkosti člověka. Jsou rozšířené po celé Evropě, nalezneme je v Africe, Asii, i obou Amerikách. Miskovité hnízdo dovedně slepené z kuliček bláta si staví nejraději uvnitř hospodářských budov, jako jsou chlévy, stodoly, maštale nebo v průjezdech a chodbách domů. Samice snáší 3-6 vajec, hnízdí 2krát do roka od května do srpna. Živí se hmyzem, který obratně chytá za letu. Vlaštovka je dálkový migrant – zimovištěm našich ptáků je jižní část afrického kontinentu. K nám přilétá již v druhé půli března, jarní přílet pak vrcholí v dubnu. Hlavním obdobím odletu je první polovina září, opozdilci se objevují až do konce října.