V minulém týdnu se sociálními sítěmi přehnala zpráva, která přiměla některé queer aktivisty k rozpoutání bouře komentářů. Podle článku britského deníku The Guardian, respektive jeho titulku, se uživatelé sítí dozvěděli, že „prezident Grindru považuje za manželství jen svazek mezi mužem a ženou“. Je to ale ten správný důvod ke kritice téhle aplikace?
Sociální bubliny propojené gay tematikou okamžitě reagovaly. „Čas na bojkot?“ tázaly se statusy některých dotčených gayů. V komentářích pak čněla hesla typu: „Ví ten člověk vůbec, čemu šéfuje?“ nebo „Rozhodně bojkotovat!“ Na první pohled legitimní reakce, na druhý však jen reakce na clickbaitový titulek. Po vyhledání podrobností k článku se čtenář dozví, že Scott Chen, který se stal prezidentem poté, co aplikaci koupila čínská herní firma od izraelského vývojáře, se ve své facebookové konverzaci v čínštině obouval do ředitelky HTC Cher Wangové, která vystupovala proti schvalování manželství stejnopohlavních párů na Tchaj-wanu. V kontextu pak čtenářům dochází, že ředitel Grindru v rámci čínského prostředí, ve kterém žije, říká, že „souhlasí, když někdo považuje manželství za svátost svazku mezi mužem a ženou, ale nikomu do toho nic není“. Svůj komentář pak končí slovy „existují lidé, kteří jsou jiní a zoufale se chtějí vzít“. Ve výsledku měl jeho komentář docela opačný efekt, než jak ho Guardian prezentoval.
Jak se v dnešní době mění požadavky, které by měl splňovat náš ideální partner? A mění se chování lidí na rande? O těchto tématech jsme v nejnovějším vydání Kvéru mluvili se socioložkou a psychoterapeutkou Markétou Šetinovou. Markéta studovala na Oxfordské univerzitě a nyní se věnuje partnerským vztahům – a to jak ve své psychoterapeutické praxi, tak také výzkumně.
Nevadí mi, že někteří gayové chtějí bojkotovat Grindr. Vadí mi ale, že ho chtějí bojkotovat kvůli tomu, že by jeho šéf mohl nemít stejný světonázor jako oni. Vzpomněl jsem si na ten slavný americký případ s cukrářem, který odmítal z náboženských důvodů upéct dort na svatbu jednoho gay páru. Tehdy se debata vedla na téma „ať si věří, v co chce, ale mělo by mu být jedno, pro koho ten dort vyrábí“. V případě Grindru se ovšem debata posouvá dál. Čínský majitel nám sice dává možnost seznámit se nebo rychle vyhledat nejbližšího sexuálního partnera, ale jak to, že si nemyslí o svatbách to co my?! Už nám nestačí, že nám někdo poskytne servis. Teď by měl i souhlasit s tím, jak žijeme.
Sám Grindr používám. A klidně bych se nechal zviklat k jeho bojkotu. Jen z trochu jiných důvodů. Mobilní randění existuje už přes 10 let. Od té doby, co se gayové seznamují pomocí „dating apps“, poklesla ve velkých evropských i amerických metropolích existence gay klubů až o 50 %. Online seznamky samozřejmě nejsou jediné na vině a gay kluby v době, kdy se queer lidé nemusí skrývat, mnohým nechybí. Problém je ale v tom, že místa, kde se scházeli gayové, nefungovala jen jako seznamka. Jejich mnohem důležitější funkcí bylo budování komunity – se vším, co k tomu patří. V komunitě se nesetkáváte jen s těmi, kteří se vám líbí. Nevidíte jen sexy selfíčka a popisek říkající, jak úžasný majitel profilu je. Komunitu zažíváte takovou, jaká skutečně je, i když třeba není zrovna reprezentativní. Vidíte, jak se chovají jiní gayové, lesby nebo trans lidé. Zjišťujete, kdo se s kým přátelí, kdo koho zná, kdo co dělá a čím vám případně může být někdy nápomocný či nápomocná. Získáváte komplexnější pohled, vnímáte jiné lidské kvality, třeba vtip, moudrost nebo jistou úroveň. Potkáváte starší gaye, kteří vám můžou vyprávět, proč a jak se bojovalo za gay práva v době vašeho narození. To všechno může být nesmírně inspirativní, a to všechno na seznamkách i na sociálních sítích často chybí.
Za co „sexnamky“ typu Grindr ve velké míře můžou, je degradace sexu na spotřební kratochvíli. Jste mladý a hledáte lásku? Dating app vám samozřejmě může velmi dobře posloužit, ale také vám nabízí to, co vůbec nehledáte. Například sex s někým, kdo je o 40 let starší než vy. Než stačíte odmítnout, pošle vám fotku svého přirození. V těch lepších případech přijde nabídka od namakaného svalovce, kterého by chtěl každý, ale který vám občas kromě rande nabídne třeba M, E, P nebo K. Celou abecedu drog, kterou můžete dostat, když přijdete na jeho chemsex party.
Grindr tak nabízí celou škálu radostí, ale i starostí. Bez rozdílu, bez filtru. Nemáte-li dost informací a zkušeností, svého rozhodnutí můžete později litovat. Mladí gayové mnohdy nejsou kvůli vlivu Grindru schopni navazovat vztahy delší než na jednu noc či víkend, bojují s nízkým sebevědomím, depresemi, závislostmi a sexuálně přenosnými chorobami. Kdybych měl bojkotovat Grindr já, bylo by to hlavně z těchto důvodů.
A pak je tu ještě jedna věc. Grindr, jak jsme se díky článku o údajné homofobii jeho prezidenta dozvěděli, teď sídlí v Číně. A její vláda v rámci „bezpečnosti“ uchovává veškerá naše data – osobní informace, fotografie, zprávy i fotky penisů. Znepokojení části gay komunity v souvislosti s Grindrem je tak v pořádku, ale mělo by vycházet úplně odjinud.
Je na místě vyzývat k bojkotu Grindru kvůli názoru jeho prezidenta na stejnopohlavní manželství? Jaký společenský dopad mají randící aplikace pro gaye? Poslechněte si glosu Daniela Kupšovského!
Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
