Přírodovědci kontra zemědělci

Budil: Jste přírodovědec a přírodovědcův pohled na naši krajinu nebyl, asi ani není a nebude jednoduchý.

Drobník: Ano. Naše krajina je především zemědělskou krajinou. A to je ten celoevropský problém, který známe z obchodní sféry, že totiž Evropa má nadbytek potravin. A naproti tomu se zemědělství snaží zvyšovat výnosy. A co teď s tím? Naší krajině by samozřejmě prospělo, kdyby se výnosy zvyšovaly, ale kdyby se současně s tím omezovala plocha orné půdy. Tím by se omezila eroze, omezovalo by se znečištění vod. A to je věc, která při zvyšování výnosů a při nadbytku potravin by už mohla být napravena.

Budil: Myslíte si, že nám opravdu "hrozí" nadbytek i v budoucnu? Že nenadejde údobí, kdy bude hlad?

Drobník: To je velice složitá otázka spíše ekonomicko- politického charakteru, protože víme, že daleko větší díl světa naopak trpí hladem. Rozdělování zemědělských produktů mezi tu část světa, která jich má nadbytek, a tu část světa, která trpí hladem, je otázka politická, nikoliv biologická. Ale z hlediska biologie by velice prospělo, kdyby se omezovala výměra orné půdy při současném zvyšování výtěžnosti, čili výnosu. Bohužel, minulý režim v honbě za stálé zvyšování plochy orné půdy vysoušel mokřiny, napřimoval vodní toky, drenážoval kdeco, každou louku, louky se hnojily dokonce močovinou. To byly ty obrovské hříchy, které stále kolem sebe vidíme. Ty krásné potůčky, které dříve třeba na Českomoravské vysočině tekly, dneska už skoro nejsou vidět za porostem kopřiv. Proč tam jsou ty kopřivy? Ty jsou tam kvůli nadbytku dusíku, většinou zjistíme, že ten potůček je napřímen a ještě vydlážděn betonovými panely.

Budil: Pane profesore, vy patříte k těm, kteří touží po přirozené přírodě?

Drobník: Ne. Naše příroda ve střední Evropě už dlouho, tisíciletí, není přirozená. Je to příroda zemědělská. Ale zemědělství by mělo být vedeno tak, aby si příroda udržovala svou schopnost obnovy, schopnost pestrosti druhů, jak rostlin, tak živočichů, abychom nemuseli naříkat nad tím, že dneska v poli nenajdem křepelku, že nám ubývá koroptví, a to nemluvím o řadě živočišných druhů, které nejsou v popředí zájmu. O to tady jde.

Budil: Takže si myslíte, že bychom prospěli přírodě, ale i zemědělství, kdybychom se dívali víc na naši krajinu očima přírodovědce? Přírodovědec opravdu není nepřítelem zemědělce?

Drobník: Opravdu si myslím, že i zemědělství by pracovalo daleko lépe. U našich sousedů, ať už jsou to Rakušané nebo Němci, je velice populární tzv. ekologické zemědělství. To je zase určitý extrém, který má také své stinné stránky, ale když by se to normální zemědělství v jistých směrech přiblížilo ekologickému a ekologické se vzdalo určitého fundamentalismu, který v něm stále ještě platí, tak by to asi bylo optimální řešení.