Přírodní bohatství Radobýlu
Vypravili jsme se na vrch Radobýl, který si pro svou přírodní krásu a nádherné panorama oblíbil například i básník Karel Hynek Mácha. S přírodním bohatstvím této lokality nás seznámili geolog Vlastislavem Vlačina, botanik Romanem Hamerský a entomolog Pavel Moravec ze Správy CHKO České Středohoří.
Radobýl není celistvým vrchem, jeho západní svahy zdevastovala v minulosti těžba čediče. Geolog Vlastislav Vlačina nás seznámí s podrobnostmi:
Profily vzniklé těžbou čediče na štěrk a stavební kámen, odkryly z hlediska geologie to nejcennější, velice zajímavou vnitřní stavbu původně podpovrchového tělesa. Ukázalo se, že je tu v několika různých směrech dobře patrné sloupcovité uspořádání výlevné horniny. Jedná se o několik metrů dlouhé čedičové sloupce, které se ovšem postupně odlamují z lomové stěny, ta je prakticky svislá, a intenzivně vytváří suťové akumulace.
Kdy se v lomu těžilo?
Podle záznamů, které máme zejména od německých autorů z doby mezi první druhé republiky, byla produkce kamene poměrně intenzivní, protože na vlastní lom navazovaly provozy, ze kterých se odvážela vytěžená surovina vlakem po celé republice.
Radobýl je ovšem zajímavá lokalita i z hlediska botanického. Více nám poví botanik Roman Hamerský:
Je to jedna z posledních lokalit stepní flóry na východ od Lounských vrchů, které jsou řazeny k stepním vrchům. Lze vidět značný rozdíl mezi severním a jižním svahem kopce. Jižní svah pokrývají stepní druhy vegetace, kdežto severní strana je zalesněna. Zatímco na jihu lze vidět spoustu druhů rostlin, na severu je to druhově velmi chudé. V jižní části se vyskytuje hodně chráněných druhů, známým příkladem je koniklec luční, silně ohrožený druh, nebo divizna fialová, fialově kvetoucí, také velmi ohrožená rostlina, dále spousta dokonce silně ohrožených záraz a jedna zvláštnost, z části kvůli které bylo na Radobýlu vyhlášeno chráněné naleziště již v roce 1969, je jí pískavice provensálská. Radobýl představuje jediné naleziště pískavice v Čechách, nejbližší najdeme až na Pálavě.
Lokalita je zajímavá i pro entomology a zoology vůbec. O místní fauně se dozvíme od Pavla Moravce.
Radobýl je zajímavý zejména proto, že se zoologicky jedná o nejcennější stepní území na pravém břehu Labe. Z obratlovců tu najdeme celkem běžné druhy, asi 70 druhů obratlovců včetně ptáků. Za zmínku stojí, že v roce 1973 žil na Radobýlu ještě sysel, který už tam dávno není. Největší bohatství fauny představují bezobratlí, při průzkumu motýlů, který se dělal v letech 2002-2005, bylo zjištěno skoro 900 druhů motýlů. Z nich jen někteří, jako například otakárci, jsou nápadní, jinak jsou to druhy velmi malé. Bylo nalezeno zhruba kolem deseti druhů, pro které Radobýl představuje jedinou lokalitu výskytu v Čechách, u některých dokonce v celé České republice.
Z významných bezobratlých, kteří se tu dají potkat, můžeme třeba na sklonku léta, při cestě na vrchol, vidět poměrně známého pavouka stepníka rudého, tzv. knoflíkového pavouka Radobýl je významná lokalita z evropského hlediska, protože tu žije nenápadné a lehce přehlédnutelné saranče rodu Stenobothrus. Cenné plochy jsou i kolem Radobýlu, kde jsou zbytky pastvin, vinic a různých polí a žijí tu velice vzácná zvířata, která mají v oblibě narušované plochy. Z brouků jsou to třeba střevlíci, žije tam třeba velice vzácný drabčík, který je vázán na specifický druh stepního mravence a který se vyskytuje jen na několika málo lokalitách v Čechách.
Převzato z pořadu Kalendárium přírody ČRo 2 - Praha.