David Vala je chovatel vačnatců v Zoo Praha. Čím se krmí luskouni a proč je recept kaše tajný? A proč z výběhu vombata musí při krmení chovatel utíkat?
Tým výzkumníků z Ugandy a Británie zjistil, že pro potravu k lidským sídlům vyrážejí šimpanzí samice méně často než samci.
Aktivita klíšťat na jihu Čech je v letošním roce znovu vysoká. Jihočeští hygienici od nového roku zaznamenali už víc než 280 potvrzených případů onemocnění.
Světový led taje. Je to příčina přírodních katastrof s lidskými oběťmi, zároveň hrozba pro příští generace. Téma pro polární ekoložku Marii Šabackou z Jihočeské univerzity.
Jak životnímu prostředí pomůže zákaz některých jednorázových plastů? Čím je můžeme nahradit? A daří se nám třídit a především recyklovat odpad?
Jizersko-ještědský horský spolek a Ekologické středisko Jizerka pořádají tradiční kosení luk. Kde, jak a proč se louky sekají, se vydal zjistit redaktor Jaroslav Hoření.
Jak vypadá otisk zubů anakondy na ruce člověka? Petr Velenský je 20 let kurátor chovu plazů, obojživelníků a ryb. Snědl by někdy hada? A jak se dají chránit ohrožené druhy?
O světelném znečištění se v médiích mluví minimálně od začátku minulé dekády, to ale nic nemění na tom, že se intenzita nočního svícení stále zvyšuje.
Dominantní alergeny: pelyněk, trávy, plísně, merlíkovité, jitrocel, kukuřice, chmel, kopřivovité
Vrchní veterinář pražské zoo Roman Vodička má na starost více než pět tisíc jedinců. „Máme ordinaci, ale hodně pacientů řešíme venku,“ popisuje.
„Udržitelné zemědělství dnes už nedává smysl. Už není co udržovat. Půda je v tak špatném stavu, že ji naopak potřebujeme regenerovat,“ nastiňuje autor projektu Carboneg.
Lidé z celého světa posílají vědcům snímky ptáků, kteří jsou zamotaní do odpadků nebo si z nich staví hnízda. Do projektu Ptáci a odpadky se může zapojit každý.
Téměř všude na světě jsou součástí dešťové vody taky toxické věčné chemikálie, které se v přírodě skoro nerozkládají. Jde o PFAS neboli perfluorované látky.
Být s lachtanem ve vodě je nádherný zážitek. Alespoň to tvrdí vrchní cvičitel a chovatel lachtanů v pražské zoo Jakub Mezei.
Neobvyklé bochníky rosolu můžou zaskočit lidi v lipenské přehradě. Jsou to kolonie bochnatky americké. I když je na první pohled odpudivá, jde o velmi užitečný organismus.
V rámci obnovy mokřadů v NP Šumava se navracejí vodní toky do původních koryt. Na Šumavě se totiž, stejně jako v hospodářsky využívané krajině, potoky dříve narovnávaly.
Stejně jako lidé mají i zvířata v jihlavské zoo svůj postoj k letnímu horku. Například irbis se vyloženě těší na zimu, další zvířata se různě ochlazují.
Vrbovny dříve sloužily jako vydatné zásobárny palivového dřeva a lidé jejich prořezáváním nevědomky vytvářeli životní prostor pro hmyz nebo ptáky.
