Pozoruhodné chování pavouků
Půlku Periskopu by zabral výčet výzkumů, významných objevů, ojedinělých vědeckých publikací a mnohých dalších vědeckých i pedagogických aktivit našeho předního arachnologa, profesora dr. Jana Buchara, DrSc. Dnes nás seznámí se zvláštnostmi etologie pavouků.
Poslední dobou se spolu se studenty věnujeme právě především etologickým výzkumům pavouků. Sledujeme pavouky, kteří žijí v zemi, napovrch vycházejí jen málokdy a mají dlouhý vývin. Zatímco normální pavouk splní všechny své funkce během jediného roku, křižák potřebuje roky dva, tito "podzemní" pavouci, při chudé potravě, kterou mají v půdě, potřebují k vývoji více let, takže žijí zhruba 5 let.
Asi ne každý pavouk si tedy dělá pavučiny, co by dělal s pavučinou pod zemí?
Máte pravdu. Pavouk slíďák sítě pro lov kořisti netká, ovšem hrabe kolmo do země nory a ty si často vystýlá pavučinou. Jednak se mu tam lépe běhá a také ji může zapříst, aby mu do ní nikdo nemohl. Náš největší pavouk, měří tři centimetry, je také slíďák, slíďák tatarský, má také takovou noru. Ovšem i když žije v půdě, doupě si nevystýlá. Právě proto se mu tam dostávají různí červíci, larvy, zkrátka drobná kořist, kterou využívá. Teprve až když se začala využívat metoda zemních pastí (vlastně taková past na mamuta v malém, jednoduše se zakope taška do země, do ní se dá formalin a pavouk běží a spadne tam), tak se teprve zjistilo, že takoví pavouci existují. Když samec hledá samičku, tak vyleze ze země, běhá po povrchu a když cítí její feromony, v tom místě se za samičkou zahrabe do země.
Chudák, když se mu připlete do cesty past, tak je po lásce.
Ale už jsme pasti inovovali na kelímky bez jakékoliv smrtící tekutiny, abychom pozorovali, kdy běhají a kam apod., protože tito pavouci mají úplně jiný životní rytmus než všichni ostatní.
Co vše je zajímavé na chování pavouků?
Třeba namlouvání je neobyčejně pozoruhodná věc. Projevuje se specifickými pohyby končetin, a to u těch pavouků, kteří vidí. Málo se ví, že třeba křižák nevidí, rozlišuje jen světlo a tmu. Slíďák je na to lépe. Sameček, když jde na námluvy, tak mává předníma nohama nebo makadly, případně tluče zadečkem o podklad - u každého druhu se to trochu odlišuje. Ovšem největší zájem vědců budí lovčík hajní, jeho namlouvání je neuvěřitelné. To je pavouk, který nosí samičce dar. Zabalí mouchu nebo housenku do pavučiny a před kopulací ji dar předá. Takže samička se při kopulaci věnuje rozbalování dárku a posléze jídlu. Lovčíka u nás studoval jeden afgánský aspirant, tak jsme měli docela hojné chovy tohoto druhu. Vždycky, když jsme nabídli samečkovi potravu, hned ji instinktivně zabalil, ať mu kynula naděje na kopulaci či nikoliv.
Jak vlastně lze lovčíka poznat?
Velmi rád žije na kopřivách. Je velký přes centimetr, je poměrně štíhlý a dlouhonohý. Samička poté co naklade vajíčka, vytvoří kokon a nosí ho v chelicerách, předních krátkých končetinách, které slouží k bodnutí kořisti a kde je vývod jedových žláz. Pavouk má totiž celkem šest párů končetin. Zmíněné chelicery, potom makadla (poměrně krátká, u samců slouží jako kopulační orgány) a pak následují čtyři páry nohou. Slíďáci tvoří také kokon, ale ten mojí přilepený ke snovacím bradavkám, čili nosí ho na zadečku. Když se mláďata z vajíček vyvinou, samička slíďáka musí kokon roztrhnout a mláďata jí vylezou na její hřbet. Naopak u lovčíků vytvoří mláďatům samička z pavučin takový dětský pokojíček, ve kterém je hlídá a kde dorůstají do určitého stádia, než se rozeběhnou do světa, hledat si vlastní potravu. Za zmínku stojí namlouvání i u křižáků. Když chvíli postojíte u pavučiny křižáka, zjistíte, že přijde sameček a začne tahat za vlákno, při tom každý druh má svůj vlastní rytmus. Samička se nejdřív vyřítí a zase hned odběhne. A to trvá tak dlouho, dokud si samička neuvědomí, o co vlastně jde, protože to zpravidla zažívá poprvé v životě. Potom se sameček odváží k ní blíže, ale i tak se často stává, že skončí vysátý v jejím žaludku. Ovšem všichni pavouci to nedělají.
Křižák je pavouk, který upoutá svou nádhernou pravidelnou pavučinou. To tedy samička snová ty nádherné sítě, sameček nikoliv?
Samec jenom dokud nedospěje. On projde určitým počtem instarů, tj. několikrát se svléká, a po posledním svlečení už žádnou síť netká. Nepřijímá potravu, jenom hledá samičku, jde tahat za to vlákno a riskuje život. Takže vidíte, že zajímavých zoologických pozorování u pavouků je veliké množství. A také mnoho věcí o pavoucích není ještě známo.
Ovšem alespoň zlomek toho, co o pavoucích známo je, probereme příště. Třeba jak moc jsou pavouci jedovatí a probereme také pověsti o jejich krvelačnosti.
