Černá zvěř je v našich lesích přemnožená

7. leden 2009

O stavu a nebezpečnosti černé zvěře a vztazích mezi myslivci a zemědělci hovořila Věra Pavlasová s myslivcem a pracovníkem Odboru životního prostředí svitavské radnice Romanem Klemsou.

Jaký je v současné době početní stav divočáků na Svitavsku? Opravdu jich je tak moc?
Jejich stavy vzrůstají a je jenom otázkou přístupu jednotlivých uživatelů honiteb, aby počty černé zvěře držely na únosných stavech, to znamená, aby nezpůsobovaly nepřiměřené škody na polních kulturách.

Není to ale složité pro myslivce? Předpokládám, jít jen tak do lesa a ulovit černou zvěř není nic jednoduchého.
Není to jednoduché, představuje to jistě spoustu práce a času, ale každý myslivec, který dělá výkon práva myslivosti ve své honitbě, ručí za Myslivecké sdružení za škody vzniklé na polních kulturách a zemědělci mají právo na vlastnících nebo nájemcích lesních pozemků vymáhat odškodnění.

Dvouroční selata

Některé regiony přijaly i taková opatření, že povolily lovit v noci s využitím světel - aby zvýšili úspěšnost lovu.
Existuje možnost udělat výjimku ze zákonem zakázaných způsobů lovu. V okresu Svitavy o to nikdo nežádal a rozhodně to nebylo celoplošně povoleno. Zatím se černá zvěř loví způsoby, které jsou podle zákona povoleny.

Jaký je váš názor na takový způsob lovu v noci, kdy zvěř nemá šanci a je zcela oslněna světly?
Domnívám se, že existuje dost zákonných způsobů, které, pokud jsou správně využity, dostačují k tomu, že se stavy černé zvěře dají udržet na únosné míře a není třeba se uchylovat k takovému, podle mého názoru nemysliveckému způsobu lovu.

Asi sedmiměsíční sele

Vraťme se ke škodám, které vznikají zemědělcům. Jak se myslivci se zemědělci vyrovnávají?
Problémy se škodami bohužel narůstají, zemědělci se v posledních letech naučili vymáhat škody vzniklé na polních kulturách. Mám zkušenost s případem, kdy se dlouho táhl soudní spor o vzniklé škody na kukuřici, nakonec vše skončilo mimosoudním vyrovnáním. Ale myslím si, že díky zákonům o myslivosti i dalším zákonům mají zemědělci v rukou účinné nástroje k tomu, aby náhradu škody na uživatelích honitby vymohli.

Pojďme zmínit, jak je černá zvěř nebezpečná pro lidi, kteří chodí do lesů. Nebezpečná nepochybně není - pokud se nejedná o postřelený kus nebo o setkání v době vyvedení mláďat, tj. od února do března, kdy bachyně hájí teritorium a selata. Vrozená plachost černé zvěře je velká a člověk, který chodí do lesa na procházky, za sportem nebo třeba za hříbky, má opravdu minimální šanci, že se s ní setká.

Předpokládám, že černá zvěř je přemnožená proto, že v posledních letech máme v našich zeměpisných šířkách teplejší počasí a mláďatům se daří, a také mají větší hojnost potravy.
Ano, nepochybně v tom hrají roli příznivé klimatické podmínky, tj. teplé zimy, druhou příčinou je široká potravní nabídka, kterou má černá zvěř na polích, a třetím důvodem, díky kterému jsou stavy vyšší než by měly být, je nedostatečný odlov černé zvěře.

Převzato z pořadu Kalendárium přírody ČRo 2 - Praha.

Spustit audio