Příroda

Díky skvrně na temenu, která připomíná šátek uvázaný na babku, dostala tato sýkora své jméno. Samec i samička jsou shodně šedohnědě zbarveni s třpytivě černým temenem.

Vždycky když poprvé zaslechnu po dlouhých zimních dnech vesele znějící rytmické volání sýkory koňadry, ptám se, jak jen to ty sýkory poznají, že už se přehoupl slunovrat.

Sýkora lužní se hodně podobá sýkoře babce. Však se jí také dříve říkalo babka lužní. Na rozdíl od sýkory babky má sýkora lužní matně černou nelesklou čepičku.

O sýkoře modřince lze bez nadsázky říci, že patří mezi naše nejznámější a také nejhojnější ptáky. Zcela určitě modřinku znají všichni ti, kteří v zimě pozorují ptáky.

Parukářka má jméno, podle kterého se dá pták snadno poznat. Je to jediná z našich sýkor, která má na hlavě ne paruku, ale na temeni má krásnou chocholku z černých per.

Sýkora uhelníček není tak pestře zbarvena jako sýkora koňadra nebo modřinka. Působí opravdu spíše jako zamazaná od uhlí.