Kniha o kráse orlovských lesů

2. červen 2010

Orlovy – Kronika lesů mládí, to je název právě vycházející knihy, která popisuje jeden z největších lesních komplexů na Vysočině. Historie zeleného pásu táhnoucího se z Humpolce až za Lipnici nad Sázavou je velmi dlouhá a také je spjatá s Jiřím Wolkerem, který tady opakovaně tábořil. Více se dozvíme z reportáže Milana Kopeckého.

Orlovské lesy na rozhraní Pelhřimovska a Havlíčkobrodska představují 1700 ha zalesněného území. Historie území není jen jedním velkým příběhem, jsou to také příběhy desítky hajných, pánů nadlesních a nově také revírníků Státních lesů. Kolik jich vlastně bylo? Ptáme se autora knihy Luďka Vejsady.
Podle historických pramenů se jich tu od roku 1870 vystřídalo na 12 nadlesních v orlovských lesích.

Luděk Vejsada je skaut a se skautingem jsou orlovské lesy úzce spjaté. Proč Kronika lesů a mládí?
Orlovské lesy vždy přitahovaly pestré spektrum návštěvníků. Od nejmladších až po ty nejstarší. Hlavně ti mladší tu nacházeli rekreaci a rozptýlení, ať už to byli skauti, pionýři, trampové nebo běžní návštěvníci.

Stojíme v podstatě ve středu orlovských lesů, kousek od nás je památník spisovetele Jiřího Wolkera.
Jiří Wolker byl jedním z prvních skautů u profesora Svojsíka a jako šestnáctiletý tady poprvé tábořil. Zdejší lesy si zamiloval a krásně o nich psal.

Wolker byl činný v KSČ, zároveň byl skautem - jak se dají tyto dva postoje sloučit?
Ve Wolkerově případě to šlo, on se považoval za ochránce chudých a utlačovaných, ideály komunistické strany ho oslovily.

Pomník Jiřího Wolkera v orlovském polesí

Pojďme do současnosti…
Orlovská myslivna byla zakoupena ústředím Junáka v Praze a každoročně se tam pořádají letní tábory. A jinak je během roku přístupná skautům kdykoliv, pořádají se tam různé semináře, soutěže, závody.

Jak jste se dostal myšlence napsat o této oblasti knihu?
Tento les mi dal mnoho, od dětství sem jezdím, cítil jsem vůči němu dluh, povinnost. Ty lesy jsem chtěl představit i ostatním návštěvníkům, napsat něco o jejich historii i současnosti, prostě takovou splátku na dluh, za to krásné, co mi za ta léta daly.

Našel jste při bádání něco zajímavého, něco co vás překvapilo?
Těch zajímavostí bylo spousta. Ale našel jsem hlavně zajímavé lidi, kteří o lesích mnoho věděli, hodně po nich chodili a fotografovali je, hodně mi vypravovali.

A vyprávěl vám také pan Václav Pechar, který je vlastně prvním prezidentem orlovských lesů. Jak k té funci přišel?
Ing. Pechar se podílel od začátku na přípravách té knihy. Uvažovali jsme, jak ho odměnit za to, že od začátku chlapeckých let se zdejším lesům věnuje, stará se o zvířata aj.

Dokonce prý existuje i ústava, volební období trvá sedm let.
Ano, volební období je sedmileté, v případě, že lid bude spokojen a bude prezidenta velebit, ten má šanci být zvolen znovu.

Mezi Humpolcem a Lipnicí se táhnou hluboké lesy, Orlovy, s vhodnými terény pro turistiku, cykloturistiku a v zimě pro běžecké trasy. V polesí Orlovy je ukrytá všem českým skautům známá myslivna, v níž trávil před 1. světovou válkou prázdniny a sepisoval stanovy českého skautingu Antonín Benjamín Svojsík. Organizoval zde i první skautské tábory. Památník Jiřího Wolkera, jednoho z prvních skautů, který byl postaven v orlovských lesích na turistické značce vedoucí z Humpolce na Lipnici, tyto události připomíná. Nejvyšším bodem orlovských lesů je vrch Orlík, nazývaný také Čejovský kopec ( 678 m n.m.).


Spustit audio

Více z pořadu