Lány - zámecký park
Uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy leží barokní zámek Lány, který obklopuje kouzelný zámecký park. Zámek je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky již od dob T.G. Masaryka. Park je veřejnosti zpřístupněn od roku 1990 stejně jako palmový skleník a kostel.
Již roku 1921 koupil lánský zámek Československý stát k reprezentativním účelům pro hlavu státu. V té době došlo i k posledním výrazným úpravám podle architekta Josipa Plečnika, které byly ukončeny roku 1924 a týkaly se jak interiérů zámku, tak zahrady. Vytvořil zde kašny, vodotrysky a pozoruhodné dílo na hrázi rybníka.
T.G. Masaryk měl místo velmi rád, trávil zde jak chvíle odpočinku i práce. Po jeho smrti zámek příliš využíván nebyl, začal do něj častěji jezdit až prezident Václav Havel. Dnes ho využívá Václav Klaus.
Už z roku 1392 pochází první zmínka o Lánech, před rokem 1581 tu vznikla renesanční tvrz, na jejímž místě nechal koncem 16. století Rudolf II. vystavět renesanční lovecký zámeček. Ten byl přebudován ve stylu barokním roku 1652. Roku 1730 byl za majitele Jana Josefa z Valdštejna lánský zámeček zvednut o jedno patro. Od počátku 18. století až do roku 1921 byly Lány v držení rodu Fürstenberků. Na východní straně zámku vznikla barokní zámecká kaple, spolu s dalšími stavebními úpravami byla k jižní straně zámku přistavěna i věžovitá vstupní část.
Teprve z 18. století pocházejí první písemné zprávy o parku s bažantnicí, který již byl ohraničen zdí. Zámecký příkop bránil založení klasické barokní zahrady, nakonec ale nevadil vzniku přírodního anglického parku v první polovině 19. století, kdy stejně došlo v letech 1849-50 k zasypání vodního příkopu a k novému rozvržení cest. Kníže Karel Egon z Fürstenberka rozšířil oboru i zahradu, nechal vybudovat velký rybník a chov divokého vodního ptactva ve východní části parku a dosadit mnoho okrasných dřevin, keřů a květin.
K dalšímu zvelebení docházelo v průběhu celého 19. století, kdy navazovaly další nové výsadby, vznikaly nové promenády k procházkám stejně jako další technické provozní zázemí. Rok 1879 přinesl nový litinový palmový skleník, ke kterému byl v roce 1922 přistavěn další skleník. Během 70. let 19. století byly do parku dovezeny plastiky slezského sochaře Johanessa Jandy, z nichž se dodnes dochovala plastika sv. Jenovefy s laní. Blízko této sochy bylo z podnětu Alice Masarykové založeno v letech 1932 až 1933 alpinum. Park dosáhl vrcholu svého rozvoje v 80. letech 19. století, kdy jeho provoz i údržba přesahovaly finanční možnosti Fürstenberků.
Roku 1902 došlo k pseudobarokní úpravě parteru před zámkem. K dalším rozsáhlým terénním úpravám došlo po roce 1948. V 90. letech 20. století byl park znovu oživen a upraven v duchu původních představ architekta Plečnika.
Na zámecký park z 18. století navazuje Lánská obora, založená Valdštejny roku 1713, její původní rozloha byla 9000 ha. V letech 1816-17 byla rozdělena na dvě části - Řevničovskou oboru pro černou zvěř, která později zanikla, a Lánskou pro vysokou zvěř, která byla obehnána kamennou zdí. Roku 1736 byli do obory dopraveni daňci, později mufloni, kteří jsou zde dodnes. Dnes je obora součástí CHKO Křivoklátsko. Je oplocena a veřejnosti nepřístupná až na malou část, ve které byla roku 2006 tvořena lesní správou naučná stezka. Je dlouhá téměř 5 kilometrů, její informační tabule prezentují místní lesní flóru a faunu, na vyhlídce je možné pozorovat zvěř ve jejím přirozeném prostředí. Dnes má Lánská obora rozlohu asi 3 000 hektarů. V oboře najdeme tzv. "Dohodový dub", kde byla roku 1922 podepsána Malá dohoda. Nachází se tady vila Amálie, kde se konají vládní schůzky, a Masarykův kámen.
Obora v původní rozloze byla ohrazena podle dochovaných pramenů už roku 1713 a ředitel Lesní správy Lány uvedl již dříve tisku, že jde pravděpodobně o historicky nejstarší oboru v Evropě. Obora je protkána údolím potoka Klíčavy a Lánského potoka, leží v ní vodní nádrž Klíčava a najdeme zde zbytky hradiště Šance. Drobné zbytky gotického hradu Nivno jsou na jednom z ostrohů. Severozápadním okrajem obory vedla trasa bývalé lánské koněspřežky Praha, Kladno, Stochov, Lány, která bývala první železnicí na dnešním území Prahy a zároveň druhou nejstarší železnicí v kontinentální Evropě.