Karlovy Vary - lázeňské a městské historické parky

3. září 2009

Karlovy Vary, největší a nejznámější lázeňské město u nás, leží na soutoku Ohře a Teplé v západních Čechách. Město, které založil již ve 14. století sám Karel IV., je proslavené nejen lázeňstvím a termálními prameny, mezinárodním filmovým festivalem, tradičním bylinným likérem a oplatkami, ale i svými historickými městskými parky.

Ty je možno projít po místní naučné stezce, která je dlouhá 4,5 km a začíná ve Smetanových sadech, kde zaujme čtyřřadá alej tvarovaných lip s "hlavami". Táhne se podél říčky Teplé do známých Dvořákových sadů a stoupá za Mlýnskou kolonádou do sadů Skalníkových. Právě z těchto sadů je kouzelný výhled na lázeňské město. Přes Zámecký vrch a Divadelní náměstí po Nové louce dojdete až k sadům Karla IV., jejichž dnešní úprava pochází z počátku 20. století. Nachází se v ní socha Karla IV, vytvořená z hořického pískovce Otakarem Švecem. Pak podél říčky Teplá projdete Goethovou stezkou až ke Galerii umění, do krajinářských parků u hotelu Richmond a u Poštovního dvora. Zde postavil roku 1791 poštmistr Josef Korb dvorec a stáje pro svých 36 párů poštovních koní, od roku 1810 tady ale byla provozována i výletní kavárna. To vedlo roku 1827 k přeměně zelinářské zahrady na park plný ovocných stromů, okrasných dřevin a topolů, mezi nimiž byly altány a pergoly, kde hrávali hudebníci. Dnešní podoba parku je výsledkem přestavby vjezdu k Richmondu z roku 1928 s formální úpravou a sochařskou výzdobou.

Cestou po dendrologické stezce potkáte na 85 taxonů stromů a keřů, jak domácích, tak pocházejících z Ameriky a Asie. Ale i ve městě můžete vidět vzácné stromy, například staré duby za Poštovním dvorem (stáří některých je odhadováno až na 300 let). Či velmi starou a objemnou lípu u mostu Karla IV. Ve Dvořákových sadech je památný platan.

Pohled na sadovou kolonádu ve Dvořákových sadech

Historie většiny parků je úzce spojena s výstavbou budov lázeňských a společenských. V jejich okolí byly budovány parky a zahrady k relaxaci hostů. Už roku 1756 dal hrabě Rudolf Chotek na břehu říčky Teplé vysadit promenádní kaštanovou alej. Jeho dílem byla i první Lesní promenáda s vyhlídkou na lázně, roku 1805 nechal vysadit další kaštanovou alej na druhém břehu Teplé na Nové louce.

Johann Georg Pupp nechal mimo jiné vysadit před tzv. Českým sálem, základem pozdějšího hotelu, stromovou alej, která pozůstávala z 12 řad lip, které později potomci vyměnili za kaštany. Slavné dvanáctiřadé Puppovy aleje byly v 60. letech 20. století zničeny a prostor přeměněn v parkoviště.

Město se s časem mění, stejně jako jeho zahrady a parky. Několik přírodních a válečných pohrom v 16. a 17. století, které se města dotkly, způsobilo, že dochovaná architektura pochází především z 18. a 19. století, kdy zde panoval rozmach díky rozvoji lázeňství a s ním spojeného turismu. I nové promenády, např. Nová lesní promenáda s templem a vyhlídkou do údolí, zprovozněná roku 1801, a zahrady u restaurací a hostinců vznikaly zejména od 19. století. Hostinec Poštovní dvůr měl sice svoji jednoduchou zahradu pro hosty s ovocnými stromy a topoly od roku 1791, komplexnější pojetí zakládání parků a zahrad je ale datováno až příjezdem uměleckého zahradníka Václava Skalníka z Mariánských lázní roku 1830. První jeho cílený počin byla realizace parku u Nového a Tereziina pramene, který byl dokončen roku 1831 a dostal svého uměleckého zahradníka, Jana Hahmanna, který se staral také o parkové a lesní promenády a květinovou výzdobu v okolí Vřídla. Část Skalníkova parku ještě před koncem 19. století ale zabrala kamenná kolonáda u Mlýnského pramene. Proto sám Hahmann roku 1878 zrealizoval svůj velkolepý plán nového parku na bývalém území Wintrovy zahrady, kde nechal vysázet platany, duby, javory a jilmy. Nechyběly záhony růží a vodní zátiší. Jedná se o dnešní sady Antonína Dvořáka. Roku 1881 získal park litinovou stavbu ze salmovských železáren v Blansku.

Dvořákovy sady se sochou Antonína Dvořáka od karlovarského sochaře Karla Kuneše

19. století bylo rozmachem kolonád. Roku 1881 vznikla Sadová kolonáda, opět litinová Vřídelní kolonáda a dřevěná Tržní kolonáda roku 1883. Tento rok také přinesl stavbu divadla a vytvoření dekorativního parteru a parku na Divadelním náměstí. Dnes největší lázeňské zařízení v ČR, novobarokní Alžbětiny lázně se secesním průčelím, byly dokončeny v červnu 1906. Umístěny jsou v parku Smetanovy sady, který byl vybudován v historizujícím francouzském stylu původně na periferii města. Park má dodnes zachovalou původní dispozici. Secesní prosklená Zámecká kolonáda s okolní parkovou úpravou pochází z let 1911 až 1913. Na vyhlídkových místech východních svahů otevřených do údolí je soubor parků rozšířen o zahradu známé Lützowovy vily, kde se nachází kruhový altán.

Důležitým prvkem parků je říčka Teplá. Zeleň pokračuje lesními promenádami a parky na kopcích nad řekou, jimž dominují vyhlídky jako rozhledna Diana a Goetheho vyhlídka, odkud jsou úchvatné výhledy právě do romantického údolí Teplé. Ve městě se tak snoubí formy městských a lesních parků.

autor: Ivana Filipová
Spustit audio