Hradec nad Moravicí - zámecký park
Hradec nad Moravicí je usazen v kopcovitém terénu předhůří Nízkého Jeseníku zhruba 30 km západně od Ostravy. Perlou Hradce je zámek, budovaný šesti generacemi pruského knížecího rodu Lichnovských z Voštic a Werdenbergu, a také rozlehlý zámecký park, druhý největší na území Moravy a Slezska.
Současná podoba zámku vznikala postupně od roku 1796, kdy původní zámecký objekt zničil velký požár, a ve stejném roce se také začíná historie zámeckého parku. Byly strženy hradby a zasypány příkopy, takže vznikl prostor pro sadovnickou úpravu v anglickém stylu. Současně s přístavbami zámku v 60. letech 19. století dochází k dalším parkovým úpravám. První spolehlivý doklad o parku pochází z roku 1834. Lichnovští pokračují v rozšiřování a zdokonalování parku ještě ve 2. polovině 19.a na začátku 20. století. Malebné umístění rozlehlých impozantních zámeckých budov (obzvláště vodárenské nádrže) na táhlém zalesněném návrší umožnilo vytvořit jedinečné vyhlídkové trasy.
Citlivě vedené cesty, nenásilně umístěná odpočívadla a vyhlídkové body umožňují pozorování půvabných scenérií a rozhled do vzdálenějších partií luk i na hřebeny Jeseníků. Celý areál je vzácným příkladem přírodně krajinářské úpravy respektující zásady přirozenosti a navazující volně, nenásilně na své okolí.
Dnes má celý zámecký areál včetně lesoparku rozlohu 136 ha, samotný park pak 63 ha. V současné době je park ve výborném stavu po rozsáhlé rekonstrukci. V parku jsou zastoupeny mnohé jehličnany - jedle, modříny, borovice, smrky a severské zerafy. Mezi vzácnější listnáče patří liliovník tulipánokvětý, březovec trojtrnný, jasan převislý a platan javorolistý. Stáří stromů je značné a věk některých, 300 až 400 let, dokazuje, že zde musely růst již v dřívějších dobách než byl zřízen park.
Libůstkou Lichnovských bylo zasazování památných kamenů a obelisků, upamatovávajících na význačné události nebo osobnosti. (Místní zámek se může pochlubit návštěvami významných hudebních velikánů, např.Ludwig van Beethoven, Niccolo Paganini, Franz Liszt). Některé jsou zachovány dosud, ale ty s německými nápisy už vesměs zmizely. Bylo jich nejméně 29. K nejznámějším kamenům patří Bellaria, což v italštině znamená krásná řeka. Tak prý pojmenovali hosté z Vlach řeku Moravici, když ji spatřili. Další z kamenů (již zničených) připomínal stavbu cesty na Kalvarii v roce 1889, další byl mohutný pískovcový balvan na památku návštěvy Viléma I. s nápisem Kaiser Wilhelmhöhe 1871 - Vrch císaře Viléma.
Právě toto místo je nejvyšším v celém parku a je odtud nádherný pohled na kopcovitou krajinu Jeseníků. Vilémova výšina byla v roce 1947 přejmenována na Bezručovu vyhlídku u příležitosti Bezručových 80. narozenin.
Při návštěvě Hradce nad Moravicí bychom si neměli nechat uniknout zajímavý výlet naučné stezce Bukový chodník. Stezka vede po lesních cestách a po trase tak zvané lovecké stezky Lichnovských, a to jižním směrem od Bílého zámku k obci Žimrovice. Trasa stezky vede mírně zvlněným lesním terénem a proti proudu řeky Moravice po jejím pravém břehu. Tato stezka je vyhledávaným místem pro relaxační rodinné vycházky. Kolem stezky rostou převážně buky, odtud plyne její název. Naučné stezka dosahuje délky 6,5 kilometru a na její trase je umístěno několik informačních tabulí.
Zámeckým parkem prochází několik značených turistických tras. Z městečka Hradce se vydáme jižním směrem přes zámecký park a dojdeme k Bezručově vyhlídce a dále můžeme pokračovat na rozcestí turistických tras u myslivny Doubrava. Od zámku Hradec nad Moravicí vede turistická trasa jihozápadním směrem přes obec Žimrovice a dále kolem Weisshuhnuva kanálu, zajímavou technickou památkou, sloužící k plavení dříví až k papírnám v obci Žimrovice a také k výrobě elektrické energie.
Fotografie převzaty z oficiálních webových stran zámku Hradec nad Moravicí. Text rozšířen a upraven.