Česká Lípa - městský park

1. květen 2009

Město Česká Lípa leží v severních Čechách, v malebné krajině v západní části Libereckého kraje. Jeho historie se píše již od počátku 14. století. Městský park leží ve vnitřním městě a k odpočinku slouží více než 100 let. Rozkládá se na rozloze téměř 100 hektarů a v jeho členitém terénu roste téměř 800 stromů a keřů 80 různých druhů.

Park vznikl díky Okrašlovacímu spolku města Česká Lípa, který byl založen v březnu 1875. Za svůj první počin si zvolil založit park na místě zasypaného cihlářského rybníčku.
Spolek si nechal povolat zahradníka Johanna Klimesche, který pracoval na zámku Jezeří. Ten založil pro park vlastní zahradnictví, a podle svého projektu nechal vysadit stromy, keře, květiny a vybudovat strukturu cest. Spolek zpočátku park financoval a pak projekt převzalo město. Zejména vytvoření dvou rybníčků s vodotryskem a s ostrůvkem bylo finančně náročné, projekt totiž zároveň řešil problémy s místními prameništi vody.

Datem založení parku se stal 3. duben 1875. Roku 1879 v něm další, tentokrát vlastivědný spolek Excursionsclub, založil skalku s názvem Císařské sloupy. Šlo o mohutnou skalku s kameny z 52 míst severních Čech. Kameny jsou památné a zajímavé svou geologickou strukturou. Dominantou je kus čediče dlouhý 5,7 metru z Panské skály. Najdete tu i znělec z Bezdězu či koule čediče z Kamence u Merboltic.

Skalky s kameny z 52 míst severních Čech

Rok 1882 přinesl parku pavilonek z odlévané litiny. Nejdříve sloužil jako vyhlídkový, ale jak stromy rostly a mohutněly, stal se z něj pavilonek hudební - sloužil zejména promenádním koncertům. Tento pavilonek najdeme nad spodní centrální plochou parku na malém vršku a dodnes v něm probíhají různé kulturní akce. Na lavičkách nedaleko něj je příjemné posezení.
Prostory severně od altánku byly k parku postupně připojovány až do roku 1905, další zeleň patří lesoparku, kam patří i Tovaryšský vrch.

Ve 20. letech 20. století vznikla v Městském parku studna, která byla doplněna bustou Franze Mohaupta, hudebního skladatele a ředitele místní dívčí měšťanské školy. Bustu zde již nenajdete, ale Mohauptovu studnu ano. Do přírodního prostředí krásného a rozlehlého parku byl roku 1927 postaven jednoduchý a přitom zajímavý evangelický kostel, který patří od roku 1945 Československé církvi husitské.

Spodní partie parku po revitalizaci

Roku 1977 zpracoval ing. Skalák urbanistickou studii dílčích projektů dětských hřišť, celého parku včetně vodních poměrů a naučné stezky s tabulemi informujícími o zdejší flóře, která je dosti pestrá. Je zmapováno, že se tady nachází 83 druhů stromů, z nichž ty nejvzácnější jsou zapsány na orientačním plánku parku. A tak tu nepřehlédnete topol bílý, jasan ztepilý, habr obecný, dub letní pyramidální nebo vrbu bílou. Park zdobí i třešně sakury, hrušeň sněhobílá či platan západní. Park je hnízdištěm 46 druhů ptáků. Můžete zde vidět bažanty, strakapoudy nebo kalouse ušatého a další. Park je rájem pro děti nejen díky hřištím, ale uvidí tady veverky, ježky, králíky divoké a když budou mít štěstí tak třeba kunu skalní, netopýra hvízdavého nebo čolky obecné. Místo zdobí různé pomníky a plastiky.

Od roku 2005 procházel park po etapách kompletní revitalizací. Nejvíce byl zkrášlen prostor mezi hudebním altánem a Mohauptovou kašnou, byly zde kompletně vyměněny dlažby a nainstalovány nové lavičky. Jezírko bývalo napájeno jen povrchovou vodou, proto se zanášelo a bez deště vysychalo. Nyní je navrženo nové technologické řešení, kdy celoročně v jezírku cirkuluje voda, která pochází ze studny vybudované blízko vodní nádrže. Jsou zde i podvodní rostliny, které jsou nápomocné čištění vody. Parkové jezírko má zachován přírodní ráz stejně jako celý park, který je registrovaným významným krajinným prvkem a který léčí duši krásou a klidem.

autor: Ivana Filipová
Spustit audio